Hostětín, který navštívil princ Charles, se pyšní kořenovou čističkou vody. A plánuje ještě více fotovoltaik

Na jaře roku 2010 navštívil podhůří Bílých Karpat současný král Spojeného království Karel III. (dříve princ Charles). Ve vesničce Hostětín se tento zapálený ekolog seznámil s místními environmentálními projekty. Zašel do obecní kotelny na dřevní štěpku, jež zásobuje teplem více než 80 procent místních obyvatel a také veřejné budovy. Prohlédl si rovněž zdejší kořenovou čistírnu odpadních vod. A navštívil také ekologické centrum Veronica a moštárnu. Už tehdy tu byly na střechách fotovoltaické panely, s nimiž Hostětín tak trochu předběhl dobu.

„Stejně tak jsme byli minimálně na Moravě jedni z prvních s kotelnou na dřevní štěpku,“ říká hrdě starosta Daniel Šenkeřík (za KDU-ČSL). Za svůj dlouhodobý přístup k přírodě a udržitelné chování si vesnice vysloužila titul Zelená obec roku 2023 v kategorii obec do tisíce obyvatel. První ročník této soutěže uspořádala banka ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami.

Vesnice s ročním rozpočtem pouhých 3,5 milionu korun dostala také finanční odměnu 300 tisíc korun. Tu pravděpodobně použije na nákup dalšího vybavení kotelny. „Dopravník už nám nefunguje, tak chceme koupit elektrický traktorek na nakládání dřevní štěpky,“ nastínil Šenkeřík. 

Před kotelnou čeká hromada větví a kmenů z prořezávek, až je proženou štěpkovačem. Ve vedlejší hale jsou už haldy štěpky připravené ke spálení. Teď je ale kotel vyhaslý. Čeká na další topnou sezonu. „Škoda že vám ho nemohu ukázat v provozu. To je pak jak z pohádky S čerty nejsou žerty,“ popisuje kudrnatý starosta s jiskřičkami v očích.

FOTOGALERIE UVNITŘ

Pracují s krajinou, vodou či energiemi. V prvním ročníku soutěže Zelená obec roku zazářily ty z pohraničí

15. 6. 2023 ▪ 3 min. čtení

Prvním projektem, se kterým se obec vydala na cestu ekologie, byla kořenová čistírna odpadních vod. Vznikla v roce 1996 jako unikát na východní Moravě. Jejím základem je umělý mokřad s rákosem a vysokou travinou (chrasticí rákosovitou). Čištění vody probíhá především díky bakteriím žijícím ve filtračním materiálu a na kořenech rostlin, které rozkládají organické znečištění a tím vodu čistí.

Na rozdíl od běžných čistíren se ta přírodní neskládá jen z betonových nádrží. Váže na sebe rovněž mnoho rostlin i živočichů a má příznivý vliv na mikroklima. Zároveň je energeticky méně náročná, a to asi stokrát než klasická mechanicko-biologická čistírna.

Přírodní čistírna má ale také své nevýhody – například závislost procesu čištění na klimatických podmínkách či omezenou schopnost odstraňovat některé látky, jako jsou sloučeniny dusíku a fosforu. „Kvůli tomu teď také prošla rekonstrukcí a doplnili jsme k ní zařízení, které tyto nečistoty odstraňuje,“ říká Šenkeřík. V tomto případě už se ale jedná o standardní technologické vybavení čistírny, které není přírodního charakteru. 

Díky provozu této čistírny byla v Hostětíně odstraněna stavební uzávěra trvající od 70. let minulého století, kdy byla dokončena vodárenská nádrž Bojkovice. Uzávěra znemožňovala rozvoj obce. Dokončením čistírny přestala být výstavba v obci rizikem z hlediska možného znečištění pro vodárenskou nádrž na Kolelačském potoce. 

Zelená obec roku 2023 - Hostětín

Za své ekologické směřování vděčí obec do značné míry environmentálnímu Centru Veronica, které v ní působí. Jedná se o vzdělávací středisko, jež učí hlavně děti a mládež udržitelnosti.

„Ročně do Hostětína díky Veronice přijíždí kolem sedmi tisíc turistů, což je na obec s 215 obyvateli docela významné číslo,“ vypočítává Šenkeřík. Centrum je údajně první českou veřejnou energeticky pasivní budovou. A i ta je připojená na obecní výtopnu spalující dřevní štěpku.

Chloubou obce je rovněž moštárna, jež je hned vedle Centra Veronica. Do provozu ji uvedlo v roce 2000 občanské sdružení Tradice Bílých Karpat. Přispělo tak k obnově tradičního ovocnářství i vytváření pracovních míst v příhraničním regionu. Vznikla rekonstrukcí bývalé stodoly v zemědělské usedlosti, kterou v roce 1998 zakoupila Nadace Veronica.

„Byli jsme první biomoštárnou v České republice,“ chlubí se zajímavostí zaměstnankyně moštárny Pavla. Moštárna neprodukuje jen čisté jablečné mošty. Do části produkce přidáváme různé příchuti, jako jsou stoprocentní šťávy z červené řepy, aronie, višně nebo meruňky. „Používáme ale i výluhy ze zázvoru nebo zeleného čaje. Všechny se snažíme nakupovat v biokvalitě, abychom si udrželi značku bio,“ dodává.

V blízké budoucnosti má Hostětín v plánu více rozvíjet fotovoltaické elektrárny v obci. Starosta Šenkeřík by chtěl solárními panely osadit skoro všechny obecní budovy. Čeká s tím ale na to, až bude v Česku platná novela energetického zákona, která komunitní energetiku zavede. Tu už ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo a předložilo vládě, je tak na samém začátku legislativního procesu. Bez ní si nemůže obec snadno posílat vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými obecními budovami. Pokud by k tomu za stávajících podmínek chtěla využít existující rozvodnou síť, musela by vyrobenou elektřinu nejprve prodat obchodníkům a pak ji od nich zase kupovat, což je nevýhodné.