Polské jaderné ambice jsou propojené s uhlím a geopolitikou. Za 20 let má v zemi stát šest velkých reaktorů

Německo letos svou více než padesátiletou jadernou éru ukončilo. Sousední Polsko do jaderného klubu evropských zemí naopak aktivně vstupuje. První jaderná elektrárna v Choczewu v severním Polsku má být podle plánů v provozu už za deset let. Postaví ji americké firmy Westinghouse a Bechtel, s nimiž při návštěvě amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě letos v březnu podepsal smlouvu státní podnik Polskie Elektrownie Jadrowe (PEJ).

Od té doby se Poláci posunuli ještě dál, když v červenci stavba získala od ministerstva pro klima potvrzení, že je stavba ve veřejném zájmu. Díky tomu může PEJ požádat o další správní rozhodnutí, včetně umístění stavby a stavebního povolení.

Polský stát nyní výrazně zvyšuje svůj vliv v energetice, podobně jako to zvažuje i Česko. V polovině července dokonce nabídl energetickým firmám PGE, Enea, Energa a Tauron, že od nich za 18 miliard zlotých (necelých 100 miliard korun) odkoupí jejich uhelné elektrárny, jež tíží náklady na emisní povolenky. Ty by převedl pod vládní agenturu. Hrozí totiž, že se za několik let výroba v uhelných zdrojích nevyplatí a soukromé či polosoukromé společnosti by je mohly začít zavírat, což by znamenalo nedostatek elektřiny.

V jaderné energetice zároveň v Polsku začal v dubnu platit speciální zákon, který zjednodušuje a zrychluje povolovací procesy jak u velkých reaktorů, tak u těch malých modulárních (SMR). Složité povolovací procesy jsou problém i v Česku, kde třeba pro „moduláry“ nejsou normy připraveny. Zmíněný polský zákon také jasně říká, že první jadernou elektrárnu postaví státní společnost, protože si polská vláda uvědomuje, že soukromé firmy se do stavby nepohrnou. To se také týká Česka, kde vláda zvažuje výkup minoritních akcionářů ČEZ, kteří by mohli stavbu jaderných reaktorů blokovat.

Ambiciózní polský jaderný program počítá s tím, že do roku 2043 bude v Polsku v provozu šest velkých jaderných reaktorů o výkonu šest až devět gigawattů. Vedle masivního rozvoje obnovitelných zdrojů, kde má čtyřicetimilionové Polsko příznivé podmínky pro rozvoj větrných i solárních elektráren, je jádro dalším zdrojem, který má vést k zajištění energetické bezpečnosti země.

„Stojí za to úplně přebudovat naši energetiku. Obnovitelné zdroje budou spolu s jádrem páteří polské energetiky v letech 2030, 2040 i v dalších desetiletích,“ řekl na jaře polský premiér Mateusz Morawiecki na energetické konferenci ve Varšavě.

HN BeNative

V Evropě se rodí jaderná renesance. Stavbu nových bloků chystá deset zemí, nejdůležitější je postoj Francie

▪ 7 min. čtení

Zatím stojí polská energetika na uhlí, jež pokrývá přes 70 procent výroby elektřiny a tepla. Hlavně díky jádru si Polsko může reálně dovolit uhelný útlum a splnění dekarbonizačních cílů Evropské unie. Morawiecki zdůraznil na konferenci i to, že jaderná energie je pro Polsko způsobem, jak si zajistit stoprocentní energetickou nezávislost na Rusku. V tomto kontextu si Poláci hodně slibují od spolupráce s Ukrajinou, která jádrem kryje více než polovinu svojí spotřeby elektřiny.

Na Ukrajině je ostatně aktivní i již zmíněný Westinghouse. Ten půl roku před ruskou agresí při návštěvě prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu podepsal s ukrajinskou státní společností Energoatom dohodu o spolupráci při stavbě nových jaderných reaktorů za 30 miliard dolarů.

Podpora pro jádro v Polsku

Polští politici z vládní strany Právo a spravedlnost se mohou u svých jaderných plánů spolehnout na podporu veřejnosti. Podle nedávného průzkumu, který si nechalo udělat polské ministerstvo pro klima, stavbu nových bloků podporuje téměř 90 procent Poláků. „Jádro je v souladu s polskou energetickou politikou do roku 2040 i s cíli klimatické politiky EU,“ potvrdila ministryně pro klima Anna Moskwová. Na polské jaderné budoucnosti nic nezmění ani letošní volby – opoziční Občanská platforma je rovněž projaderná. A její lídr Donald Tusk v době, kdy byl premiérem, podpořil vznik jaderné koncepce, která počítala se stavbou dvou bloků – jeden na severu a druhý na východě země.

První jaderná elektrárna v Choczewu, již bude Westinghouse stavět, bude mít nakonec výkon 3750 MW a použijí v ní reaktory AP1000. Stavební náklady se mají pohybovat mezi 19 a 21 miliardami dolarů. Podle polských plánů by pak každé dva roky měl v zemi přibýt nový jaderný blok, jež následně dovolí snížit výrobu elektřiny z uhlí.

Americký Westinghouse není jediným hráčem, který má o stavbu jaderných elektráren v Polsku zájem. Další dva zájemci se kryjí s dodavateli, kteří chtějí uspět také v českém tendru na Dukovany. Tedy francouzskou společností EdF, která Polsku nabízí stavbu šesti bloků EPR o výkonu 1650 MW. A dále firmou Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), jež nabídla výstavbu šesti bloků APR1400 o výkonu 1345 MW.

Korejská KHNP navíc loni v říjnu podepsala s polskou energetickou firmou PGE (Polska Grupa Energetyczna) dohodu o spolupráci při stavbě jaderné elektrárny ve středopolském Patnowě. „Jsme připraveni na další projekt, který by vedli soukromí podnikatelé za účasti státu a ve spolupráci s korejským podnikem KHNP,“ řekl k tomu už loni premiér Morawiecki.

PGE je největší energetický koncern v Polsku, kde má většinový podíl stát. Má vlastní uhelné doly a provozuje přes čtyři desítky elektráren. Až do vzniku státního podniku Polskie Elektrownie Jadrowe v roce 2021, který vznikl vydělením z PGE, byla firma odpovědná i za polské jaderné plány. Další společností, jež se bude na projektu podílet, je energetická firma Zepak provozující tři elektrárny v místech, kde by nový jaderný zdroj mohl stát.

Vedle velkých jaderných bloků se ale v Polsku rozjíždí také plány na stavbu malých modulárních reaktorů (SMR). Již zmíněné ministerstvo klimatu schválilo polskému těžaři mědi KGHM plány na stavbu nového zdroje o výkonu 462 megawattů, jež bude tvořený šesti malými „moduláry“ od americké firmy NuScale Power. S tou už polská KGHM loni uzavřela dohodu o předběžných pracích na projektu. Se spuštěním provozu prvních reaktorů těžař počítá v roce 2029. Plánované náklady na jejich pořízení zatím odhaduje na 1,5 až dvě miliardy dolarů.

„Chceme si zajistit bezpečný, ekologický a cenově stabilní zdroj energie,“ řekl Tomasz Zdzikot, ředitel KGHM. Podle něj jsou malé modulární reaktory pro firmu způsob, jak si na globálním trhu, kde podnik působí, udržet konkurenční výhodu.

Zájem o SMR má i polský energetický koncern PKN Orlen, který v Česku vlastní jediné dvě tuzemské rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Orlen hodlá ve spolupráci s chemickou firmou Synthos stavět reaktory založené na technologii společnosti GE Hitachi v celkem šesti lokalitách.

Dopady na Česko

Pro Česko má podle odborníků polský jaderný „nástup“ svoje pozitiva i rizika. Díky Polsku získává jaderný klub více než deseti zemí EU, které chtějí stavět nové zdroje, silného hráče. A pokud navíc zůstane jadernou zemí i Španělsko, kde je opět ve hře změna postoje k jádru, zůstalo by jedinou větší zemí, která opustila jádro, Německo.

Zároveň jsou tu ale i určitá rizika. Zatímco ještě před třemi lety byl jeden blok v Dukovanech výjimkou, která budila pozornost dodavatelů, teď je podobných projektů celá řada. A Poláci díky šesti chystaným reaktorům budou v prioritách dodavatelů na prvním místě. Toho se bojí třeba tuzemský jaderný průmysl sdružený v Alianci české energetiky. I proto tlačí na to, aby česká vláda jasně řekla, že hodlá stavět v Dukovanech a Temelíně čtyři nové reaktory, což odpovídá úvahám v připravované energetické koncepci.

„Obáváme se, že jinak dodavatelé podřídí svoje řetězce tomu, aby byly co nejvíce komfortní pro země, kde bude jejich byznys větší. Tím pádem do svých subdodavatelských modelů pozvou jiné firmy než české,“ řekl Josef Perlík, předseda představenstva Sigma Group a výkonný ředitel Aliance české energetiky. Ta by ráda z českých zdrojů pokryla až 65 procent dodávek do Dukovan.

Článek vznikl ve spolupráci se společností ČEZ.