Centrální bankéři i řada ekonomických analytiků prognózují příští rok návrat k normální inflaci, která se má po letech vrátit či výrazně přiblížit k vysněné metě dvou procent. Zvídavá otázka je, co nás do tohoto stavu dostane?
Trh práce se přehřívá posledních pět šest let. Ochlazení nepřinesl ani covidový šok, ani energetická krize. To se odráží ve vysokém růstu mezd, který v letošním roce bude kolem devíti procent a příští rok se i přes pokles tempa očekává hodnota šest až sedm procent. Růst mezd zvýší domácnostem příjmy a firmám na druhé straně náklady. Obojí bude vytvářet tlak na další růst cen.
V reakci na covid a pak i na energetickou krizi české domácnosti zvýšily míru úspor. Pokud se situace zklidní a jejich míra se vrátí k normálu, tak dojde k nárůstu příjmů a zároveň z nich domácnosti začnou větší díl utrácet. Tento mix ke zpomalování růstu cen nepomůže, spíše naopak.
Současně se oživuje úvěrová aktivita domácností. Objem nově poskytnutých hypoték v červnu přesáhl 10 miliard korun, což je třetina proti extrému v roce 2021, ale je to také dvojnásobek toho co v druhé polovině loňska. Pokud někdo čekal velkou korekci cen nemovitostí, tak tento vývoj jde proti. Navíc pomalu narůstá i objem nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů. V červnu to bylo téměř 14 miliard. Jako protiinflační brzda to nevypadá.
Výdaje ve státním rozpočtu letos rostou meziročním tempem 16 procent. Deficit rozpočtu na roční bázi je kolem 380 miliard. Jde o další kanál, kterým do ekonomiky proudí peníze a omezuje prostor pro zpomalení růstu cen.
Na co tedy prognózy o dvouprocentní inflaci spoléhají? V první řadě na restriktivní dopad rozpočtového balíčku a pak, že inflační očekávání zůstane nízké, tedy rychle zapomeneme na to, že inflace byla skoro dva roky přes 10 procent. Ovšem třeba oprašování inflačních doložek u řady smluv jde proti tomu.
Současně má cenový vývoj u řady položek ke klidu daleko. Ceny dovolených či ceny v restauracích jsou meziročně vyšší o 10 až 15 procent. Poslední měsíce ceny v restauracích narůstají meziměsíčním tempem 0,6 procenta, to je na roční bázi asi osm procent.
V létě začaly na komoditních burzách opět podražovat energie jako ropa a zemní plyn a jejich předchozí brzdný efekt na inflaci se může znova otočit.
Pokud ekonomiku nezasáhne výrazně vnější šok, nebuďme překvapeni, že boj s inflací neskončí, ale bude trvat delší dobu, a to včetně vyšších úrokových sazeb.
Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
