Zdravotnictví je jedno z největších ekonomických odvětví. Země OECD na něj v průměru dávají kolem devíti procent HDP. Spojené státy dokonce kolem 17 procent, zatímco v Česku je to jen 7,5 procenta. Naše zdravotnictví, které je dominantně financované z veřejného pojištění a veřejných rozpočtů, je podinvestované. Fiskální situace přitom nedává naději, že by se z těchto zdrojů daly zásadně navýšit investice do zvýšení kvality.
V této souvislosti se často hovoří o dodatečných soukromých zdrojích. Zapomíná se přitom na to, že vyšší efektivity i kvality péče se dá dosahovat i samotnou otevřeností novým technologiím a novým přístupem k péči, včetně zapojení třetích subjektů, zejména v oblasti zdravotní prevence.
V oblasti technologií má Česko unikátní příležitost i z důvodu nadprůměrné podpory, jakou má jejich zapojení u občanů. Podle průzkumu EY Connected Citizens by například nadpoloviční většina souhlasila se sdílením anonymizovaných osobních údajů ke zdravotním účelům. To je podstatně více, než by souhlasilo s jejich využitím pro účely bezpečnosti nebo financování veřejných služeb. V oblasti technologií by mělo být zdravotnictví dokonce prioritní a vláda by se měla zaměřit na sdílení pacientské dokumentace mezi poskytovateli zdravotní péče. Češi by se například cítili komfortně (58 procent), pokud by se prováděla analýza DNA, která by poskytovala informace o jejich zdravotním stavu.
Druhý směr, který otevírá dveře k vyšší efektivitě a kvalitě našeho zdravotnictví, je výraznější zapojení třetích stran do systému péče. Příkladem jsou pacientské organizace, které se zaměřují na prevenci a poskytování řady sociálních služeb ve zdravotnictví. Podle analýzy EY v Česku pro Národní asociaci pacientských organizací přinesly v roce 2022 tyto organizace na svého pacienta v průměru jedenáct tisíc korun. Vzhledem k tomu, že pacientských organizací jsou v Česku evidovány vyšší desítky, můžeme odhadovat, že celý sektor pro stát a jeho občany generuje hodnotu v řádu miliard korun.
