Jsme bohatší, než si myslíme. Evropa není horší než Amerika. V čem je potřeba přidat

Mezi nejúspěšnějšími firmami světa je spousta amerických, ale skoro žádná evropská. Žebříčkům nejlepších univerzit také dominují ty ve Spojených státech. Nicméně v jednom ohledu na tom Evropa oproti Americe není zdaleka tak špatně, jak se často tvrdí – ve výkonu ekonomiky.

Běžně tradovaný příběh je ten, že země EU za USA v posledních letech výrazně ekonomicky zaostávají. Toto tvrzení vychází ze srovnání velikosti hrubého domácího produktu obou regionů – přestože ve státech unie žije o čtvrtinu víc lidí než v USA, je evropská ekonomika o třetinu menší než ta americká.

„To vypadá jako katastrofa,“ píše ve srovnání ekonomického výkonu EU a USA Zsolt Darvas z bruselského výzkumného centra Bruegel, které je pravidelně hodnoceno jako jeden z nejlepších think-tanků na světě. Ale prosté porovnání velikosti HDP je podle něj velmi zjednodušující – a Darvas polemizuje s nedávnými analýzami, jež takto postupovaly.

Velikost HDP totiž ovlivňuje aktuální kurz eura k dolaru. V roce 2000 tak měla EU o třetinu nižší HDP než USA, ale hned v roce 2008 Američany těsně předstihla. A nyní za nimi opět zaostává, a to znovu o zmíněnou třetinu. Tyto obrovské výkyvy jsou však ve skutečnosti dány hlavně pohyby kurzu. „Mezi roky 2000 a 2008 nenastal žádný evropský ekonomický zázrak, stejně jako od roku 2008 do současnosti nepřišla katastrofa,“ shrnuje to Darvas.

Mnohem přesnější je podle něj srovnání obou ekonomik na základě hrubého domácího produktu v paritě kupní síly. To ukazuje, že USA a EU se v posledních letech vyvíjely v podstatě stejně – v roce 2000 byl jejich HDP totožný, nyní je ten americký o čtyři procentní body vyšší.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Z hlediska HDP v paritě kupní síly na osobu EU Američany dokonce mírně dotahuje. V roce 1995 bylo 27 dnešních členů unie na 67 procentech amerického výkonu. Dnes to je 72 procent. A z hlediska HDP na jednoho zaměstnance při zohlednění délky jeho pracovní doby je na tom unie ještě lépe – průměrný Evropan je na skoro 83 procentech výkonu průměrného Američana. Je přitom potřeba vzít v úvahu, že v EU jsou i hospodářsky relativně méně vyspělé země, jako jsou státy střední, východní a jižní Evropy.

Ty nejvyspělejší evropské země jsou dokonce před USA – například německý pracovník je produktivnější než ten americký, jeho hodinové HDP je mírně vyšší. Celkově ale průměrný Němec vyprodukuje o pětinu méně než průměrný Američan. To je dáno výrazně kratší pracovní dobou – v Německu, stejně jako ve většině států EU, lidé pracují méně než v USA. A to hlavně díky mnohem většímu rozšíření částečných pracovních úvazků nebo delší dovolené. Zatímco průměrný Američan stráví v práci 1683 hodin ročně, průměrný Němec jen 1340 hodin. Celkově platí, že v osmi zemích EU, kromě Německa například v Lucembursku, Belgii, Dánsku či Francii, je HDP na jednoho pracovníka při zohlednění délky jeho roční pracovní doby vyšší nebo srovnatelný s tím v USA.

„Tvrzení, že EU ekonomicky výrazně zaostává za USA, je nesprávné,“ uzavírá Darvas. To neznamená, že by státy EU neměly řadu hlubokých problémů, jako je nízký nominální růst nebo třeba vysoké ceny energií. Faktem ale je, že náskok USA v absolutních číslech je kromě zmíněných kurzových pohybů dán mimo jiné také tím, že pro Evropany je v průměru výrazně větší hodnotou volný čas než pro Američany.