Z rozžhavené pece sálá teplo tak silné, že se téměř nedá dívat průhledem dovnitř. Není divu, je v ní kolem dvou tisíc stupňů Celsia, což je ještě o 500 stupňů víc, než mají v peci skláři. Tohle je pěstovací pec, v jejím středu je zárodek krystalu, na který se postupně nabaluje tavenina. Po čtrnácti dnech zde postupně vyroste krystal granátu vážící i deset kilogramů s výrobní cenou ve vysokých statisících korun.

Lidé, kteří to celé obsluhují, nejsou skláři, ale pěstovači krystalů. „Když jsme poprvé dali inzerát, že hledáme pěstovače, ozvali se nám místo chemiků a fyziků zemědělci,“ pousmívá se Jindřich Houžvička, ředitel a majitel společnosti Crytur.

Tahle firma z Turnova drží hned několik prvenství – je největším evropským výrobcem laserové krystalové optiky, na celém světě existuje jen pár jejích konkurentů. Je také největším světovým výrobcem detektorů pro elektronovou mikroskopii. Crytur vyrábí největší laserové monokrystaly pro silné lasery a nejdelší safírové trubice na světě pro měření teploty. Nyní si připisuje také prvenství v soutěži PwC Firma roku 2023.

Umělý granát musí být bez vad

Název Crytur je zkratkou slov krystaly Turnov a jde o firmu s dlouhou historií sahající až do roku 1943. Její byznys navazuje na původní šperkařskou tradici s přírodním českým granátem. Krystaly, jež se zde pěstují nyní, ale nejsou přírodní, nýbrž syntetické, tedy zcela bez kazů. A místo na řetízku jsou v celé řadě precizních přístrojů.

V zásadě se tu v pecích pěstují dva typy krystalů. Yttrito‑hlinitý granát je nejdůležitějším krystalem pro pevnolátkové lasery. „Když půjdete například na laserovou operaci očí nebo odstranění tetování, velmi pravděpodobně bude jádro toho medicínského laseru vytvořeno zdrojem světla, tedy krystalem od nás,“ podotýká Houžvička.

Druhým typem jsou krystaly wolframanu olovnatého, který se používá například pro jaderný výzkum a experimenty. Najdeme je například ve světoznámém pracovišti s urychlovačem částic CERN, nové krystaly jdou ale primárně do nově budovaných výzkumných infrastruktur v USA nebo v Evropě.

Krystaly z Turnova jsou také důležitou součástí pro elektronové mikroskopy, pro rentgenové kamery s vysokým rozlišením nebo pro velmi specializovanou měřicí techniku, například zmíněné safírové tyče pro měření teploty.

Tržby stabilně rostou už 25 let

Firma Crytur je celkově zajímavá i z byznysového hlediska: její obor je totiž anticyklický, tedy odolný vůči nejrůznějším výkyvům. Se společností neotřásla covidová pandemie, a dokonce ani energetická krize posledního roku a půl. Jeho tržby stabilně rostou šestnáctiprocentním tempem rok co rok, křivka se vine posledních 25 let směrem vzhůru bez jediného velkého zubu. V roce 2022 Crytur dosáhl čistého obratu přes 700 milionů korun. „Spočítali jsme, že z každé koruny tržeb odvádíme státu na daních a odvodech 16 haléřů, posledních deset let stále stejně. Mezitím ale naše tržby vzrostly skoro sedmkrát. I díky tomu jsme nyní od státu získali pobídku ve výši 240 milionů pro stavbu nové výrobní haly, přestože se teď dotace firmám v konsolidačním balíčku značně seškrtaly,“ podotýká Houžvička.

Naráží tím na fakt, že díky investici do znásobení výroby se za dva roky státu dotace vrátí a pak už mu bude firma jen vydělávat. Příští rok by tak měla společnost dokončit novou výrobní halu ve svém areálu, v níž budou superčisté prostory s výrobou detektorů a elektronové optiky. Ty najdou využití mimo jiné při produkci a kontrole těch nejvýkonnějších mikročipů.

Z brownfieldu je high‑tech areál

Koneckonců s budováním nových výrobních prostor má Crytur nedávné zkušenosti. V roce 2019 koupil v Turnově areál sklářské výroby, který byl mnoho let nepoužívaný. Poslední čtyři roky firma tento brownfield přestavuje a rekonstruuje, už tu má v provozu desítky svých pěstovacích pecí a například velkou, ultrapřesnou CNC výrobu.

Firmy a živnostníci

Stáhněte si přílohu v PDF

„Naší výhodou je, že máme vše pod jednou střechou. Nejde jen o krystaly, ale především o všechno ostatní, čím krystaly obalíme a vytvoříme tak přidanou hodnotu,“ říká Houžvička a myslí tím veškeré technické komponenty, jež dohromady tvoří například detektor pro mikroskop a další zařízení.

Přesto ale, i v Cryturu se potýkají s obtížemi. Tou hlavní je otázka, jak sehnat kvalifikované lidi. Celkem pro ně pracuje téměř 400 zaměstnanců, většina z nich úzce specializovaná. Ale vychovat třeba zdatného pěstovače krystalů trvá i rok. „Chtěli bychom přijmout absolventy matfyzu a VŠCHT, ovšem je to těžký souboj s ostatními firmami, především těmi, které jsou blíže Praze,“ posteskne si.

Dát o sobě vědět a ukázat mladým fyzikům a chemikům, že Crytur existuje a chce je, byl také jeden z důvodů, proč se přihlásili do soutěže Firma roku.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Firmy a živnostníci.