Politickými kuloáry se ta úvaha šíří skoro celý letošní rok, během něhož zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek patří k věrným kritikům vlády Petra Fialy, ve které jeho strana působí. Coby bývalý ministr financí tepá výroky jako „zoufalství v přímém přenosu“ nebo „máte to řídit, ne zřídit“ hlavně její rozpočtovou politiku. Čas od času tak některý z politiků v neoficiálním rozhovoru zapřemýšlel, že Kalouskovi cíleným ostřelováním vlády může jít o to, testovat, zda by se ve veřejném prostoru našly osobnosti a místo pro novou konzervativní stranu.

Po čtvrtečním hlasování širšího vedení TOP 09, které Kalouska odmítlo postavit na kandidátku Spolu do eurovoleb, pak tyto úvahy ještě zesílily. A politik se nad nimi sice usmívá, ale nevyvrací je.

„Od čtvrtka jsem soukromá osoba, mimo aktivní politiku. O budoucích politických krocích nepřemýšlím, patří to mezi drby,“ reagoval na dotaz HN. Čistě z pohledu volebních preferencí by přitom založení nové strany mohlo dávat teď větší smysl než v roce 2009, kdy opustil KDU-ČSL a založil TOP 09.

Tehdy odborníci v prvních komentářích nevěřili, že by měl šanci dostat se do sněmovny. Vše však převrátil, když se mu podařilo získat ke spolupráci do té doby nestraníka za Zelené a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Teď v jeho okolí žádná osobnost, která by se alespoň přibližovala Schwarzenbergovu formátu, není.

„Ale zase tady máme řádově asi osm procent hlasů zklamaných voličů koalice Spolu, které vysloveně leží na ulici,“ všímá si sociolog Jan Herzmann. A s jeho názorem souzní politolog
Josef Mlejnek.

„Roste naštvanost voličů současné vlády, kteří ale nemají alternativu. Naprostá většina z nich nechce volit současnou opozici – ANO Andreje Babiše a už vůbec ne SPD Tomia Okamury. Tím se vytváří obrovský prostor pro novou stranu, která by cílila na pravostředové voliče,“ myslí si Mlejnek.

Herzmann pak dává k dobru vzpomínku ze zmiňovaného roku 2009. „Když Miroslav Kalousek založil TOP 09, první průzkumy s ní vůbec nepočítaly. Byli jsme první agentura, která ji vůbec změřila – a hned s tím, že má pět procent, a tedy šanci dostat se do sněmovny. Byl z toho velký poprask, dostával jsem otázky, kolik to u nás TOP 09 stálo. Dnes bych se vůbec nedivil, kdyby případná nová strana Miroslava Kalouska na pěti procentech začínala,“ říká s tím, že Kalousek by však podobně jako před lety k výraznějšímu růstu preferencí potřeboval další osobnosti.

„Potřeboval by k sobě někoho, kdo nevyvolává takový konflikt a nepolarizuje tolik veřejnost, v jistém smyslu svůj opak, jako se to podařilo s Karlem Schwarzenbergem,“ uvažuje Mlejnek. Paradoxně asi největší jméno, které s Kalouskem v poslední době názorově souzní a mohlo by mít za určitých okolností zájem o politický comeback, je ale přesně opačného kalibru – je jím bývalý premiér Mirek Topolánek. Že si spolu rozumí, potvrdili třeba loni, když v HN publikovali deset rad Fialově vládě.  

„Kalousek s Topolánkem pohromadě? Vzájemně by snad ještě umocnili svoje negativa. Na druhou stranu, umím si představit, že kdyby se vládě opravdu nedařilo, jako určitá alternativa naštvaných mužů vůči rozvážně vystupujícímu Fialovi by třeba sedm procent voličů oslovit mohli,“ přemítá Mlejnek.

Z TOP 09 by pak teoreticky Kalousek mohl zlákat svého spojence z poslední doby, europoslance Jiřího Pospíšila. „Tohle je opravdu velmi hypotetická a akademická debata,“ upozorňuje Pospíšil.

„Ale pokud tato vláda bude dál některými svými kroky odrazovat pravicové voliče, nenapadá mě jiná osobnost, která by měla podobný potenciál je oslovit, jako právě Miroslav Kalousek,“ říká s tím, že je Kalouska připravený dál podporovat. „Radši bych, aby to bylo uvnitř TOP 09. Ale nevím, co se bude dít. Pokud v té straně budou trestané úspěšné tváře, jako se to stalo teď, je to cesta do pekel,“ naznačuje, že úvahy o nové straně nemusí být zcela od věci.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.