Výrobci a umělci z celého světa již léta bojují proti tomu, aby se na nákupních platformách typu Amazon, Shein a dalších objevovaly padělky jejich produktů. A tento trend se nevyhnul ani čínskému online tržišti Temu, které v posledních měsících zaplavilo tuzemský trh superlevným zbožím. Prodávat má i kopie českých designérů.

Například jednatelka firmy Plastia Lenka Novotná si na stránkách Temu všimla identické konvičky na zalévání květin, kterou v obchodě sami prodávají pod názvem Max. Navrhl ji student ze Zlína Maxmilián Blšťák. Cenově vychází konvička na Temu stejně, čínský obchod ji ale nabízí s objemem o tři decilitry menším. „Úplně to nepoznáte, když nemáte ty konvičky vedle sebe,“ řekla k tomu Novotná pro HN. 

Jako ohrožení pro firmu to zatím podle svých slov nevnímá. „Reálně nás to bude ohrožovat v případě, kdy by Temu jednalo o dovozu toho zboží pro velké distributory typu Hornbach a podobně. Tam to samozřejmě riziko bude,“ tvrdí Novotná.

porovnání konvic, Temu, originál Plastia, konvice pozadí
Porovnání konvic, vlevo originál, vpravo nabídka Temu.
Foto: archiv firem
 

Na to, že si designéři na Temu stěžují kvůli kopírování jejich práce, upozorňoval v celosvětovém měřítku už i magazín Time. Někteří majitelé malých a středních podniků zjistili, že se identické verze návrhů jejich produktů na Temu prodávají za mnohem nižší ceny. Zástupci Temu na tyto stížnosti reagovali tím, že v současné době je objem stížností malý. „Každé hlášení bereme vážně a snažíme se na ně rychle a účinně reagovat,“ řekl pro magazín Time mluvčí.

HN společnost oslovily prostřednictvím mailu. Mediální zástupkyně Temu pro Evropu Valentina Curatolaová zaslala vyjádření, že pokud redakce upozorní na konkrétní produkty, jejichž design mohli prodejci působící na Temu okopírovat, bude se jimi firma zabývat.

Později pak doplnila, že společnost v takovém případě podniká „rychlé kroky“ včetně zrušení účtů konkrétních prodejců. „V závislosti na závažnosti porušení mohou obchodníci čelit sankcím a trvalému zákazu vstupu na naši platformu,“ zaslala Curatolaová vyjádření nejmenovaného mluvčího Temu.

Kopírování produktů se podle designérů děje už desítky let. „Firma zkopíruje design a změní tam něco málo, aby nebyla žalovatelná,“ popisuje běžnou praxi Lenka Žižková z organizace Design Cabinet.

Řešit pak celou situaci podle ní bývá velmi složité a nákladné. „Spousta firem nad tím mávne rukou. Když vám někdo okopíruje design, je spíš ojedinělé, že se soudíte,“ dodává Žižková.

To potvrzuje i advokát Rudolf Leška, který se specializuje na autorské právo. Designéři podle něj oproti například filmovým tvůrcům nemají tolik způsobů, jak se proti okopírování díla bránit. Z pohledu autorského práva musí totiž autoři být schopní u soudu prokázat, že je jejich výrobek dostatečně jedinečný. „Musí se prokázat určitá míra originality. Pak to může být chráněné jako autorské dílo, podobně jako výtvarné. To se ale například u módy dokazuje obtížně.“

Aby si svůj design pojistili, mohou si návrháři případně na národní i evropské úrovni zaregistrovat svůj takzvaný průmyslový vzor. „To se většinou dělá u modelů aut. U módy se k tomu přistupuje málokdy kvůli vysokým nákladům. Designy se v módě navíc rychle točí,“ popisuje Leška. Tato registrace se musí každých pět let obnovovat a stojí v řádu desetitisíců.

I tak je navíc obtížné dokázat, že prodejce daný design skutečně okopíroval. „V oděvním designu nebo užitém umění, jako je nádobí, jsou padělky málokdy vyloženě 1 : 1. Často například změní barvu a mírně upraví tvar,“ říká Leška. Temu třeba nabízí sportovní obuv, která připomíná zboží značky Adidas, namísto známých tří pruhů ale prodejce na boty umístil pruhy čtyři.

Drobní designéři se i proto podle Lešky do soudních sporů s velkými e-shopy často ani nepouští. Podle Lešky totiž bývají náklady vyšší než částka, o kterou se soudí. „Vyplatí se do toho jít jen v případě, kdy vám to působí skutečně velkou škodu, tedy pokud je to váš důležitý design a trh je těmi napodobeninami zaplavený.“

Do sporu tak zpravidla jdou spíše větší značky. V minulém roce například Temu žaloval výrobce sportovního náčiní FitBeast, podle něhož čínské tržiště prodávalo kopie jeho zboží za pětinu ceny.

Velká tržiště jako Temu ale podle Lešky chtějí často soudním sporům předejít a padělek z nabídky sama odstraní. Zpravidla však už v době, kdy se hojně prodával.

S tlakem na vlivné prodejce přitom mohou pomoci i sociální sítě, jak ukázal příklad britské oděvní návrhářky Christiny Ashmanové. Ta na internetu upozornila na šaty, které do své nabídky umístilo právě tržiště Temu a které se velmi podobaly jejímu vlastnímu designu. Její sledující začali předmět nahlašovat a obchod pak nabídku stáhl. Do té doby ale stihl prodat téměř 10 tisíc kusů daných šatů.

Aktualizováno 22. 2. o dodatečně zaslané vyjádření Temu.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.