Právní bitva o plastové „kadibudky“. Nezneužívejte náš název Toi Toi, soudí se firma

Je název toitoika už tak zlidovělý, že jej lze použít jako obecné označení pro mobilní toaletu? A kde je hranice použití názvu registrovaného konkurencí pro propagaci své vlastní firmy či služby?

Takový případ teď musí řešit specializovaný senát Městského soudu v Praze. Na něj se obrátila německá společnost Toi Toi & Dixi Group, která žaluje tuzemského konkurenta kvůli zneužití jejího chráněného názvu pro mobilní toalety.

Německý koncern si svoje registrované označení Toi Toi důkladně střeží. Zhruba každé dva týdny proto jeho pracovníci zadávají klíčové sousloví do vyhledávačů na internetu, aby odhalili, zda je někdo nezneužívá. Když toto udělali loni na jaře, vyhledávač jim našel několik sponzorovaných odkazů na stránky společnosti České mobilní toalety.

Následovala žaloba, v níž německá firma po českém konkurentovi žádá za zneužití ochranné známky a nekalou soutěž omluvu a satisfakci čtvrt milionu korun. Právník české firmy Marek Hylena ji hájil tím, že za nevhodně zvolené přesměrování může agentura, kterou si na propagaci najali. Po necelém měsíci odkaz stáhli a ve vzájemné komunikaci s německou firmou se prý už i „víceméně“ omluvili.

První žaloba proti vyhledávači v Česku uspěla. Seznam odkazoval u placené reklamy na konkurenci

12. 2. 2016 ▪ 4 min. čtení

„Omluvu ‚může za to naše marketingová agentura‘ nepovažujeme moc za upřímnou, takto se brání veškerá konkurence,“ reagoval právník německého výrobce Martin Sup.

Hylena hájil České mobilní toalety i tím, že pojem Toi Toi, respektive toitoika již navíc zdruhověl, tedy se stal obecným pojmem pro mobilní toaletu. „Dělali jsme si výzkum a dvě třetiny dotazovaných to mají za synonymum. Už se to prostě v českém prostředí tak vžilo. Když volají klienti, tak už automaticky říkají, že si objednávají toitoiky,“ poukázal Hylena. Podobně podle něj zlidovělo i slovo luxování, odvozené od názvu firmy Lux.

I druhou námitku ale Sup zpochybnil. Poukázal na to, že firma sice již čelila několika návrhům na výmaz ochranné známky, ale všechny byly neúspěšné. A všechny podobné případy u tuzemských soudů prý dosud vyhráli. Například i spor, kdy si jiný konkurent zaregistroval webovou doménu toitoika.cz.

Předsedkyně senátu Jana Přibylová mu ale naznačila, že jeho vítězství v nejnovějším případě zdaleka není tak jisté. Upozornila na řadu judikátů, které se podobným způsobem reklamy prostřednictvím sponzorovaných odkazů zabývají. Včetně klíčového rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2011 v případě Interflora.

To říká, že reklama, která prostřednictvím klíčových slov ve vyhledávači odkazuje na alternativu daných výrobků, je přípustná, pokud nenabízí jejich pouhou napodobeninu a nevede k pošpinění dobrého jména „Takové užívání spadá do mezí zdravé soutěže v odvětví daných výrobků,“ stojí v rozhodnutí Soudního dvora EU.

Jinými slovy: Pokud by v uvedeném odkazu bylo, že výrobek druhé firmy je lepší, a zneužitou ochrannou známku by shazoval, bylo by to nepovolené. Ale pouhé poukázání na alternativu je zcela v pořádku.

A jak Přibylová uvedla, pod to by měl spadat i současný případ. Obě strany proto vyzvala, aby hledaly smír. Pro žalobce by to znamenalo i to, že by nemusel platit náklady řízení a dostal by zpět soudní poplatek.

Podle Supa to ale není možné bez souhlasu jeho klienta, s kterým musí názor soudu probrat. Přibylová tak jednání odročila na duben.