Loni oslavil 50. narozeniny a jako jeden z mála vrcholných politiků se udržuje v možná ještě lepší fyzické kondici než před 20 lety, kdy s politikou začínal. „Pořídil jsem si domů nějaké náčiní a trenažér a dost mě to baví. Cvičím hlavně po večerech, a když pár dní vynechám, jsem nervózní,“ popisuje jihočeský hejtman Martin Kuba.

S podobnou vervou se někdejší záchranář a kdysi zastupující šéf ODS pustil v roce 2020 v době covidu i do krizové koordinace práce hejtmanů. Byl kritický k tehdejšímu premiérovi Andreji Babišovi z ANO a kritický umí být – jako jeden z mála v ODS – i k současnému ministerskému předsedovi Petru Fialovi a koalici Spolu. Od té doby je v ODS vnímán jako alternativa a možný lídr strany, kdyby Fiala se Spolu prohrál volby. On sám ale v rozhovoru pro HN tvrdí, že celostátní politika ho teď vůbec neláká. Silnými názory na ni se ale netají.

ODS teď čelí tlaku koaličních partnerů kvůli tomu, zda Česko má činit aktivní kroky k přijetí eura. Jak se k tomu z vašeho pohledu člověka, který kdysi ve vládě měl na starosti český obchod a průmysl, máme postavit?

Určitě je to téma, o kterém bychom měli diskutovat. Pro mě je ale nešťastný ten způsob, jak se to před eurovolbami snaží některé politické subjekty, které jsou součástí vlády, využít v PR kampani. Najednou dělají kroky, které jako by mají nasvítit, že oni se euru věnují víc. To byl třeba krok pana ministra (pro evropské záležitosti Martina) Dvořáka (STAN), který najednou naprosto nesmyslně ve třetím roce vládnutí jmenuje zmocněnce, aniž by to konzultoval s premiérem. Od pana Dvořáka to bylo úplně absurdní.

Jsou pro vás Starostové nadále loajální vládní partner?

V této chvíli je úplně zjevné, že Starostové pojali myšlenku: vládní koalici provází nepříliš velká podpora, lidé ji hodnotí tak, že ne úplně šťastně komunikuje – což já říkám opakovaně a je to velká chyba –, a protože přichází evropské volby a STAN v nich kandiduje samostatně, tak zahájili kampaň, která má z Víta Rakušana udělat sebevědomého chlapa, který je schopen se bavit s lidmi. Tedy to, co koalice neumí. Že to mezi pěti stranami koalice jednou začne skřípat, si ale musel uvědomit každý.

Zrovna v centrále ODS se na Víta Rakušana za způsob kampaně dost zlobili.

Ta koalice vznikala pod vlivem nadšení – odstraníme Babiše a budeme všichni do smrti kamarádi. Každý, kdo někdy politiku zažil, ale ví, že takové věci do smrti netrvají.

Když říkáte, že Rakušan se v zásadě jen snaží ukázat, že na rozdíl od zbytku vlády umí mluvit s lidmi, jak tedy jeho kampaň hodnotíte?

V první řadě je to něco, co Vítu Rakušanovi někdo z PR týmu vymyslel, nalajnoval, poslal ho někam a říkal mu, co tam má dělat. Nejvíc mi na tom vadí, že to zase ukazuje, že politika je víc souboj PR než politiků. Je to stejné, jako to bylo u Andreje Babiše. Kdyby Vít Rakušan byl opravdu takový, jak se nám teď snaží sdělit, tak už po těch místech přece dva a půl roku jezdil. Zároveň je kolem toho velký křik, přitom to ale neřeší nic, co by politici měli řešit. Rakušan někam přijede, tam se pohádá se skupinou lidí a hotovo. Bohužel to zase jen ukazuje, jak je zajímavé v politice nasvicovat střety, hádky a přitom tam chybí to podstatné – měnit životy lidí k lepšímu a něco pro ně dělat. Zároveň je celá ta kampaň součástí chování koaličních stran vůči Petru Fialovi, což je podle mě lidsky nefér.

Neříkejte. Kuba chválí Fialu?

My se v řadě názorů, jak bychom co dělali, rozcházíme. Ale já musím ocenit, že jestli do toho někdo dává svůj lidský potenciál a snaží se pětikoalici udržet pohromadě, tak je to Petr Fiala. On hodně investoval do vzniku celého projektu a díky ochotě procházet všechny tyto střety koalice ještě drží. Co mi ale u ODS chybí, je dlouhodobá strategie, jak z vládní mise vytěžit maximum a projít jí tak, aby si dokázala sahat i na další voliče a působila v ní jako hlavní politická síla. Zatím ta procenta pro ODS nejsou nijak veselá.

Měla by ODS vyměnit svůj komunikační tým?

To je na vedení strany a já do toho ze svojí pozice nemám mandát mluvit. Můžu jen říct svůj dlouhodobý názor, že komunikace ODS není šťastná. Jsou tam výrazné přešlapy, viz Nutella, ta byla asi úplně nejhorší. Já si neumím představit, že by mi někdo řekl: Pojedeš do Německa, tam se postavíš a odvykládáš tohle. Na to bych reagoval jediným způsobem: Tamhle jsou dveře. Politik musí být především sám sebou. Nemám rád politiku, která skončí jako souboj reklamních produktů dvou PR agentur. Vede to pak k tomu, co bylo vidět u Andreje Babiše. Měl výborné PR, vytvořila se kolem něj gloriola, že po všem tom zmatku přichází manažer, který to bude řídit – a pak přišel Andrej Babiš, který se prokázal jako totální chaotik, schopný měnit názory ze dne na den. Vede to pak k čím dál většímu zklamání voličů.

Proč ale ani ODS nepůsobí zvlášť kompetentně?

Je to o ochotě toho týmu nebýt ideologicky zaťatý, uvědomit si, ke komu mluvím. Pokud potřebujete provést národ tak složitým obdobím jako tato vláda, musíte velmi pečlivě strategicky uvažovat. A já si bohužel nejsem jist, že by se někdo na to těmato očima díval.

Blíží se volební kongres ODS. Co od něj čekáte?

Se znalostí kongresů zasazených do období, kdy máme premiéra, vládu a naše mise bude končit za rok a půl, od něj nečekám v zásadě nic. Žádná z politických stran nemůže v tuto chvíli rozvířit nějaké vnitřní politické boje. Petr Fiala a jeho tým dovedl ODS do vlády a jeho zodpovědností je dotáhnout to. Před kongresem jsem nezaznamenal ani žádného vyzyvatele, takže předpokládám, že to bude poměrně klidné.

Vy sám jste neuvažoval, že byste do dění na kongresu promluvil svou kandidaturou do nejužšího vedení?

Neuvažoval. Teď se věnuji hejtmanství a Jihočechům jsem slíbil, že se jim budu věnovat i nadále. V tom čtyřletém mandátu jsme řadu věcí rozběhli a teď bych chtěl ty věci dotáhnout a jižní Čechy posunul dál – směrem, kterým jednou vidím i Česko. Moderní region, který využívá potenciálu své krásné přírody, dokáže dotáhnout dopravní infrastrukturu a přivést sem vzdělané lidi. Druhý silný důvod, proč odsud teď nechci odcházet, je moje rodina. Mám malé dítě a nechci ztratit pohled na to, jak mi vyrůstá, zavřený někde v Praze v kanceláři. Hejtman je pro mě dnes strop toho, čemu se chci věnovat.

A ve vzdálenější budoucnosti?

Co bude za pět nebo sedm let, teď nemá smysl říkat. Je mi 50 let, to je z pohledu politika ještě relativně málo. Oba jsme dost zkušení na to, abychom si uměli představit, že život nás může postavit před ledasco. Ale teď vás mohu ujistit – žádné ambice jít do celostátní politiky nemám.

Pojďme si to ale říct otevřeně. Ohledně vašeho jména už roky člověk v ODS slyší: Až bude vhodná příležitost, Martin Kuba je připraven Fialu sesadit. Jak se na to tváříte?

To jsou klasické pražské úvahy lidí, kteří tu realitu moc nevnímají. Za poslední tři roky jsem neudělal žádný takový krok. Snažím se jen naplno dělat svoji práci pro kraj. A ano, asi jsem politik, který říká víc otevřeně, co si myslí.  Je to proto, že jsem si po zážitcích ve vládě Petra Nečase řekl, že už nikdy nepřistoupím na to, že se něco nesmí říkat. Z toho, že se vyjadřuji někdy nepříjemně, asi pramení ty povídačky, ale prostě budu říkat, co si myslím – a ať mě voliči zhodnotí. Už nikdy nechci zažít, jak jsme se za Nečasovy vlády v ODS do poslední chvíli plácali po ramenou. A jak to skončilo, jsme všichni viděli.

Martin Kuba (50)

Pochází z Českých Budějovic, od roku 2002 pracoval jako lékař Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a anesteziolog na ARO českobudějovické nemocnice.

V roce 2010 se chtěl dostat do vedení ODS, tehdejší předseda Petr Nečas ho ale odmítl kvůli spojenectví s vlivným jihočeským podnikatelem Pavlem Dlouhým. O rok později se stal ministrem průmyslu a obchodu.

V červnu 2013 propukla kauza Nagyová, po níž Nečasova vláda padla. Kuba jako první místopředseda dočasně vedl ODS. Do vedení strany také navrhl nynějšího předsedu Petra Fialu.

V roce 2020 přivedl ODS v Jihočeském kraji k druhému místu za hnutím ANO, bez něhož se ale obešel, sestavil koalici a byl zvolen hejtmanem a později i předsedou Asociace krajů ČR. Je také radním Českých Budějovic, v roce 2022 přeskočil v komunálních volbách z 8. místa kandidátky ODS na první.

Založil síť obchodů s ovocnými koktejly Fruit Frog, podnikal se sítí pekáren Fornetti.

Po zhruba sedmi letech se plánuje také stáhnout z energetické společnosti OIG Power, která dodává bateriová úložiště skupině ČEZ. Firma, v níž nepřímo vlastní asi 47 procent akcií, by se mohla prodávat za stovky milionů korun.

Vy jste opravdu nikdy za předsednické éry Petra Fialy nepřemýšlel, že byste ho vyzval? Před sněmovními volbami v roce 2021 se o tom přece mluvilo a znělo to i dost logicky – Fiala byl předsedou ODS v opozici už osm let, volby spojil se sázkou na koalici Spolu. Kdyby mu to tehdy nevyšlo, frustrace a poptávka po někom, kdo stranu konečně dovede do vlády, by byla silná.

Vzpomeňte si ale také na to, že to bylo teprve rok po krajských volbách. A já jsem si skutečně velmi vážil toho, že jsem od Jihočechů dostal šanci uskutečnit se svým týmem svůj program. Může mi to někdo věřit, nebo nemusí, ale v jižních Čechách jsem se narodil, já sem prostě patřím, neuměl bych žít nikde jinde a dost mi záleží na tom, jak se nám tu žije a jak se tady jednou bude žít našim dětem. I proto mě ta práce naplňuje. A musím říct, že když to srovnávám s vyprázdněností, co vidím v politice na nejvyšší úrovni, kde je to často jenom o tom konfliktu, abyste pokaždé řekl něco jiného než ten druhý, tak mě to i mnohem víc baví.

Další z věcí, kterou o vás říká i samotný Andrej Babiš – že se s vámi dá mluvit a asi by se s vámi uzavírala koalice snáz než s Petrem Fialou. Umíte si to představit?

Teď si to představit neumím. Byť jsou k tomu někteří členové ODS shovívavější, já patřím k těm, kteří si myslí, že ODS a ANO mají jinou představu o směřování a uspořádání této země a nebylo by to korektní. Strany, které toto spojení nechtějí, musí také pro svůj cíl přesvědčit voliče. Dám příklad z Českých Budějovic, kde jsem zase zvládli udělat koalici bez ANO. Jako ODS jsme tu dosáhli 30 procent. Koalice KDU-ČSL a TOP 09  ve dvou stranách získala pět procent, Piráti zase spadli ze šesti mandátů na tři. A pak všichni mají plnou pusu řečí – uděláme koalici bez ANO. Říkám na to: My jsme do té koalice přinesli 16 mandátů z 23, kolik do ní přinesete vy? Jedni tři, druzí také tři, to se potom ta koalice těžko dělá. Zároveň musím říct, že zastupitelé za ANO jsou tady velmi slušní, takže je rozhodně nebudu pomlouvat jenom proto, že jsou z ANO. Přesto se snažím nemít koalici s ANO ani v kraji, ani ve městě – což se nám povedlo. Ale bez dobrých výsledků ve volbách to prostě nejde.

Ve chvíli, kdy jeden z vašich koaličních partnerů – KDU-ČSL – má na celostátní úrovni dvě tři procenta hlasů, není nutné si i takové varianty, jako je spolupráce s ANO, připustit?

Koalice Spolu je něco, co bude ještě minimálně rok a půl fungovat. Pokud ta vláda vydrží. Určitě je ale otázka, jaké uspořádání budou strany Spolu řešit pro příští volby. Pro KDU-ČSL je to teď velmi těžké období, musí pro ně být frustrující dívat se na výsledky, které dlouhodobě mají.

A jaký je pro vás pohled na preference ODS, která má kolem 13 procent hlasů?

Především to neodpovídá tomu, že ODS byla strana založena s ambicí vládnout a mívala hodně přes 30 procent. Chápu, že některé strany byly založeny k tomu, aby měly pět nebo sedm procent, a pak často mají větší manévrovací prostor než ty velké. Ale ODS prostě má být velká strana a nemá se smířit s myšlením: Máme 13 procent, další 5 a 2, ono to třeba nějak vyjde.

Co byste tedy navrhoval?

ODS by měla mít ambice sáhnout si na stejně široké voličské skupiny jako dřív. Těch 30 procent hlasů dělala v dobách, kdy tady nebyla třeba ještě TOP 09. Je dobré vědět, že lidé, kteří dnes volí TOP 09, dřív volili ODS. A myslím, že se mohou k ODS zase vrátit. Není to jen o nějakém programovém bodu, ale o tom, jak vnímají tu stranu jako celek. Někteří voliči ODS odešli k TOP 09, protože v jejich očích více reprezentovala proevropská témata. Ale ODS má také politiky, kteří jsou silně například pro zavedení eura. Ano, stejně jsou tu politici opačného názoru – ale to je přece podstata silné catch-all party, silné ODS. Je to strana, která pojme více názorových proudů a křídel, oslovuje jak voliče více, tak méně proevropské a umí si sáhnout na 30 procent.

U lidovců už zaznívají obavy ze slučování s ODS. Je to možné?

Pokud se lidovci dál budou pohybovat mezi dvěma třemi procenty hlasů, tak budou muset přemýšlet, jak tu stranu vůbec udržet – protože stejně jim ti voliči odejdou. Lidé si vybírají politiky, u nichž cítí sílu splnit jejich představy.

Měla by ODS udělat něco podobného jako v roce 1996, kdy pohltila tehdy menší KDS?

Jsem přesvědčen, že pokud by ODS přišla se strategií dobrého managementu státu a dobrého středopravicového programu, se schopností komunikovat i sociální témata – zbavila se strašné nálepky, kterou si nechala dát, že pravice a sociální politika jdou proti sobě – tak může být atraktivní pro voliče KDU-ČSL. A pak se může stát, že KDU-ČSL žádné voliče mít nebude. Většina lidoveckých politických témat není neřešitelných v tom smyslu, že by je nemohla splnit jiná pravostředová strana.

Jaký cíl má ODS v krajských volbách?

Tady v Jihočeském kraji samozřejmě vyhrát. Jsme snad jediný kraj, kde budeme jako ODS kandidovat samostatně. Nepočítám-li Olomoucký kraj, kde možná ODS bude kandidovat samostatně, protože tam po jejích aférách s ní nikdo kandidovat chtít nebude. Ve většině krajů ale vzniká koalice Spolu. To s sebou možná nese výhodu při sčítání hlasů, ale také nevýhodu, protože tím přenášíte vládní politiku do krajských voleb. Budete lidi nutit, aby se k tomu chovali jako ke krajské pobočce vlády, což může být pro řadu kandidátů složitější. Místo aby obhajovali svoji práci, budou muset obhajovat práci vlády, kterou často nemohou nijak ovlivnit. Bude to výhodné pro ANO, kteří to zase budou stavět jako přijďte říct ne vládě.

Proč vlastně v Jihočeském kraji jde ODS do voleb samostatně?

Máme pocit, že je korektnější kandidovat samostatně. Postavit se mezi lidi a jasně říct, kdo z nás co bude dělat. A až po volbách, když nemáte štěstí, že můžete vládnout sami, hledat koaliční partnery. Politika ve smyslu: Hele, ty máš tři procenta, on dvě, my čtyři, dáme to dohromady, mě nebaví. Vede to k situacím, kdy třeba dnes spolu ještě některé strany sedí jednom v zastupitelském klubu, ale za půl roku už mají domluvený jiný, protože jim to vychází líp – pro voliče je pak zcela nepřehledné, za koho tam vlastně jsou  a co chtějí dělat. Je to spíš strategie hlavně se tam dostat.

Jak se stavíte ke koalici Spolu v příštích sněmovních volbách na celostátní úrovni?

Bude to o velké politické debatě v jednotlivých stranách. Zmínili jsme, že lidovci už dnes skoro nemají šanci dostat se do sněmovny sami. ODS by si měla vydefinovat pozici, že pokud někoho zachraňuje, měl by jí do budoucna také něco přinést a něco pro ni také znamenat.

Má ODS dál investovat hlavně do propagace značky Spolu?

Koalice Spolu pro mě byla racionálním krokem v souboji s tak silným soupeřem, jako byl Andrej Babiš. A v zásadě asi jediným možným, jak ho v tom roce 2021 porazit. Ale chybí mi návaznost, co se značkou Spolu dál. Už nemůže žít z tématu Antibabiš. Třeba já politiku Antibabiš v jižních Čechách vůbec nedělám.

Možná i proto se o vás říká, že byste s ním byl ochoten jít do koalice.

A přitom my jsme jeden z mála krajů, který s ANO nemá koalici ani v kraji, ani ve městě. A nemáme ji proto, že máme dobré výsledky. Úplně mě fascinuje, že se na to pořád ptají mě a neptají se na to Zbyňka Stanjury, jehož ODS sedí v Moravskoslezském kraji s ANO úplně v pohodě. Těch krajánků, kteří s ANO spokojeně sedí v koalicích, je víc a nikdo se jich na to neptá. Každopádně politika Antibabiš v kampani už nemá smysl, společnost je tak jasně rozdělená a každý ví, na čí straně je, že to nemusíte už opakovat.

Velkým tématem, když člověk jede do vašeho kraje, je dálniční spojení s Prahou. Kdy bude hotové?

Pro nás je klíčové, že se teď dostaví obchvat Českých Budějovic a v roce 2026 budeme až na hranicích. Na konci tohoto roku bychom rádi otevřeli 32 kilometrů od začátku Českých Budějovic až po Kaplici, to je super. Co je smutné, že budeme snad jediné krajské město, kde budeme mít dálnici na hranice postavené dřív než do hlavního města. Ve Středočeském kraji to pořád vázne, byť vím, že (ministr dopravy) Martin Kupka se tomu opravdu věnuje. Dělá maximum, aby se v roce 2028 začalo stavět. Ale celé to dění je jeden z příkladů, kdy stát selhává – a čemu by se politici měli místo osobních hádek věnovat. Je neskutečný problém v přípravě staveb, všech překážek, aktivistických hnutí, která to neustále protahují. Pak zjistíte, že polovinu svého produktivního života strávíte v zácpách na blbých silnicích, místo abyste třeba byl se svými dětmi.

V Jihočeském kraji máte také jedno z šesti českých mezinárodních veřejných letišť. Je reálné, že by někdy konkurovalo rakouskému Linci?

Letiště se začíná rozjíždět mnohem víc, než si řada lidí myslela. Bohužel má dost limitů, protože ti, kdo ho připravovali, vůbec nepřemýšleli, jak se to má chovat a co takové letiště potřebuje. Takže teď třeba musíme dokoupit další rentgen, abychom stihli odbavovat více lidí a vyhověli poptávce. Potenciál je obrovský – zejména díky tomu, že máme kolem velké množství hektarů, kam můžeme přivést řadu firem. Během 14 dnů chci veřejnosti představit rozpracování developerského plánu, jak se to letiště dál může vyvíjet. Vždycky to bude regionální letiště, ale můžeme ho spravovat tak, aby do jižních Čech přinášelo zajímavou ekonomiku a bylo součástí životního standardu tohoto regionu, který spojuje výhody krásné krajiny, měst, Šumavy, Lipna, hradů, zámků. Mnozí lidé, kteří se sem přistěhují, zjistí, že najednou jsou za deset minut na kole v přírodě. Za dvě hodiny dojedou po dálnici do Alp na lyže. Když chtějí odletět na dovolenou, tak do 80 procent přímořských destinací, kam Češi létají, se dostanou na letiště za 10 minut. Ještě tady chybí anglické školy, víc pořádné kultury, ale vytváříme tady nějaký příběh, kdy jižní Čechy jsou skvělé místo k životu, a letiště vnímám jako jeho součást.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.