Obchodníci jsou pod tlakem. Tržby prodejců potravin klesají podle posledních čísel za prosinec už 20. měsíc v řadě. Spolu se snížením DPH na potraviny od letošního roku to otevřelo cestu k cenám, které Češi neviděli na regálech už hodně dlouho.
Příkladem jsou kuřecí prsní řízky. Ty třeba Tesco nabízí v akci končící v úterý za 89,90 korun za kilo. Za obdobnou cenu nabídly ještě před Tescem zákazníkům prsní řízky Albert či Lidl. Iva Pavlousková z komunikace Tesca navíc připomněla, že řetězec měl akci se stejnou cenou už letos v lednu.
Podle serveru Kupi.cz, který spadá pod Seznam.cz a monitoruje slevové akce řetězců, dosáhla průměrná akční cena prsních řízků v únoru 104,56 koruny za kilo. A v lednu, kdy po období vánočních útrat ceny obvykle padají nejvíce, stály zlevněné řízky ještě o dvě koruny méně. Za tyto ceny mohli Češi naposledy ve slevě nakupovat na konci roku 2021, tedy před začátkem války na Ukrajině a plným propuknutím energetické krize.
Pozoruhodné přitom je, že v „běžných cenách“ se cena drůbežího od června 2022 dál drží vysoko na 200 korunami. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) – která nezohledňují, zda se jedná o akci, či běžnou cenu, ale uvádí celkový průměr – pak vyplývá, že řízky zlevňují od rekordu v říjnu 2022. To znamená, že drůbeží je opravdu čím dál tím levnější, ovšem právě díky stále četnějším a vyšším akcím, nikoliv kvůli poklesu toho, co obchodníci v letácích označují za běžnou cenu.
„Průměrná běžná cena jednoho kilogramu kuřecích prsních řízků se za poslední roky zvýšila až o 30 procent. Avšak průměrná akční cena je stále srovnatelná. Akční ceny byly před třemi lety kolem 30 procent a v posledních měsících je to 40 až 50 procent,“ potvrdila PR specialistka Kupi.cz Veronika Geltner. Tradičně proslulá slevová posedlost tuzemských obchodníků tak po éře rekordní inflace nabírá ještě více na intenzitě.
Obávaná ukrajinská drůbež nehraje roli
Pavlousková z Tesca neupřesnila, jakým způsobem řetězec výhodných cen docílil. Jisté však je, že prodejci bojují s nevalnou poptávkou. Vedle dat statistiků o tom svědčí třeba i to, že dopravci mají od obchodníků méně zakázek. „Skutečně je znát pokles spotřeby. Dopravci hlásí výpadky v objemech zakázek. Celý trh přeprav měl vloni propad obecně kolem 10 až 15 procent a zhruba stejné to bude i v retailu,“ řekl HN Vojtěch Hromíř, tajemník sdružení dopravců Česmad.
Podle zpráv z trhu přitom jiný důvod ke zlevnění, než je neochota zákazníků akceptovat příliš drahé potraviny, není. Ceny vstupů dodavatelů se sice zklidnily oproti extrémům z přelomu let 2022 a 2023, nijak závratně však neklesají. Pokles tržní ceny elektřiny vykompenzovalo zdražení regulované složky. A dále také přetrvává tlak na růst mezd.
Krmiva coby klíčová položka v ceně drůbežího sice zlevnila, ale ne tak výrazně, aby to odpovídalo cenám v obchodech. „Krmné směsi trochu zlevnily, očekávalo se však, že to bude výrazně více,“ říká šéfka představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Tuna krmných směsí pro brojlery se dnes prodává kolem 9500 korun. Podle ředitele Drůbežářského závodu Klatovy Davida Bednáře by přitom musela tuna stát 8000 korun, aby to odpovídalo současným cenám v letácích řetězců.
Řetězce nabízejí čím dál větší slevy, ale ne všechny jsou vidět. Známe pět cest, jak využít i ty skryté
Právě Drůbežářský závod Klatovy stejně jako Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert a Rabbit Trhový Štěpánov agromagnáta Zdeňka Jandejska jsou podle informací na stránce řetězce třemi ze čtyř dodavatelů masa do probíhající akce Tesca.
Tím čtvrtým dodavatelem je slovenská společnost EU Poultry, která má závod ve městečku Horné Saliby, 60 kilometrů na východ od Bratislavy. Jde o firmu, která se specializuje na zpracování drůbežího z Ukrajiny a jeho export dál do Evropy. Dovozy potravin z Ukrajiny, které pak údajně konkurují tuzemským výrobcům, jsou jednou z příčin probíhajících zemědělských protestů, které zachvátily nejen Česko. Ty mimochodem organizoval právě drůbežář Jandejsek.
Podle dostupných statistik však k žádným závratným importům do Česka skrze Slovensko nedochází. Dovozy sice narostly a Slovensko je dnes druhým největším importérem drůbežího. Ovšem za vedoucím Polskem pořád hodně zaostává a z dlouhodobějšího pohledu se spíš slovenský dovoz vrací na dřívější čísla po propadech v letech 2021 a 2022. Ani podle Bednáře, jinak hlasitého kritika ukrajinských dovozů, nehraje maso z Ukrajiny na tuzemském trhu v současnosti zásadnější roli. Výjimkou může být jen gastronomie, kde se původ masa těžko prokazuje.
Podle zpráv z trhu nicméně obchodníci aspoň dočasně využili „ukrajinskou kartu“ k cenovému tlaku na dodavatele. „Obchodní řetězce mnohdy používají i takové praktiky, že svým dodavatelům ukazují faktury z Polska či Ukrajiny s tak nízkými cenami, za které čeští drůbežáři nejsou schopni kuřata vychovat,“ uvedla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
To se nicméně podle Bednáře dělo hlavně na podzim. Aktuálně jsou tuzemští dodavatelé kvůli, nebo spíš díky výskytu ptačí chřipky v lepší pozici. Nákaza zasáhla i Česko, mnohem více však řádí v Polsku, což vedlo k růstu tamních cen. Polské drůbeží se tak stalo pro české řetězce méně atraktivní a domácím zpracovatelům ubyla tradiční a silná konkurence.
„Kvůli ptačí chřipce, která není jen u nás, ale i v Polsku, se cena drůbeže zásadně zvedla. Dovozy z Polska jsou proto nižší, než byly,“ popisuje Bednář. Naopak české maso má aktuálně větší šanci se uplatnit na trhu za severní hranicí než v minulosti. „Někteří chovatelé prodávají do Polska, protože Poláci platí o korun až dvě více za kilo,“ dodává Dlouhá.
Kvůli slevám lidé netuší, kolik má stát jídlo
Podle Bednáře z Drůbežího závodu Klatovy, druhého největšího zpracovatele drůbežího masa v Česku, dodává firma prsní řízky tuzemským obchodníkům aktuálně za sto korun za kilo. Tedy za více, než je řetězce v akcích prodávají. Stokoruna podle Bednáře zhruba odpovídá výrobním nákladům s nulovým ziskem.
Vše tak nasvědčuje tomu, že pod tlakem spořivých zákazníků tlačí obchodníci dodavatele k minimálním maržím a alespoň část zlevnění berou „na sebe“. To je příznivá zpráva pro kupující. A pokud se výrobcům podaří docílit aspoň minimální přirážky, z čistě ekonomického hlediska to nemusí být ani pro ně špatná zpráva.
Ti se přesto proti takto výrazným a stále častějším slevám ostře vymezují. „To, za kolik řetězce řízky prodávají, nejsou ceny, za které by to prodávat měly. Když někdo prodává řízky pod stovku, tak je to směšné,“ říká Bednář. Důvod je jednoduchý. Příliš hojné slevové akce dávají zákazníkům mylnou představu, kolik jídlo vlastně stojí, a sráží jeho hodnotu v očích kupujících. To může mít z dlouhodobého hlediska na dodavatele fatální dopad. „Lidé pak nechápou, jak je možný diametrální rozdíl mezi akční a běžnou cenou. Není normální, aby řízky byly jednou za 89 korun a pak za 220,“ dodává Bednář.
Třeba Plzeňský Prazdroj se v minulosti ostře střetl s řetězcem Lidl, který chtěl značku Pilsner Urquell prodávat mimo akci levněji než konkurence. Pivovaru byl přitom platil za pivo stejně jako další řetězce a nižší cenu vzal zcela na sebe. Z pohledu Prazdroje to však sráželo hodnotu značky jako takové.
Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by slevové šílenství mělo polevit. Loni podle dat analytické společnosti NIQ 66 procent tržeb prodejen potravin a drogerií pocházelo ze slevových akcí. To je o pět procentních bodů více než v roce 2022 a nejvyšší hodnota v Evropě.
S přispěním Jana Beránka
