AI nyní slouží hlavně pro ochranu plateb. Brzy ale bude pomáhat i na pobočkách, říkají přední čeští finančníci

Praktické využití umělé inteligence zaujímá v provozu části podniků stále důležitější pozici a je tomu tak i v bankovnictví. Finanční instituce aktuálně využívají učenlivé softwary a aplikace hlavně pro zabezpečení plateb nebo prevenci proti praní špinavých peněz. Stále více však bude možné vídat AI i na pobočkách bank a při přímé komunikaci s klienty.

„Jen je potřeba, aby se aplikace ještě o něco více zdokonalily, nemůžeme začít používat software, který má 80procentní chybovost – když komunikujeme tímto způsobem s našimi zákazníky, potřebujeme 100 procent,“ říká generální ředitel a předseda představenstva Raiffeisenbank Igor Vida. Společně s generálním ředitelem Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko Marcelem Gajdošem debatovali v rámci kulatého stolu HN i o tom, kam se bude v letošním roce ubírat tuzemské bankovnictví a jaké výzvy před oběma firmami aktuálně stojí.

V Raiffeisenbank nyní využívají zaměstnanci aplikace založené na umělé inteligenci hlavně pro práci s interními dokumenty. „Naše lidi k tomu vybízíme, protože to dokáže ušetřit spoustu času a energie. Osobně AI pro tyto účely využívám každý den několikrát, je to ideální nástroj, pokud chcete rychle shrnout nějaký delší text nebo si něco naplánovat,“ říká Vida.

I proto šéf páté největší banky co do velikosti bilanční sumy chce, aby učenlivé jazykové modely stále více pomáhaly i lidem přímo na pobočkách. „Například v případech, kdy se klient zeptá na něco, co pracovník neví z hlavy. Ten pak může tu samou otázku položit umělé inteligenci a ta mu v řádech sekund poskytne srozumitelnou a přitom dostačující odpověď,“ dodává Vida.

K tomu je však zapotřebí, aby měla aplikace přístup do interních dokumentů dané banky, například obchodních podmínek u jednotlivých služeb či produktů. Proces je tedy potřeba nastavit tak, aby program i uživatel pracovali v zabezpečeném firemním prostředí, ve kterém nehrozí únik dat, čehož se v poslední době obává stále více firem. „I proto do aplikací nepouštíme klientská data,“ upřesňuje Vida.

Ve Visa (myšleno globálně) pak zaměstnanci podle Gajdoše pracují s programy alespoň částečně založenými na určitém druhu umělé inteligence posledních 30 let. „Jde zejména o systémy, díky kterým chráníme transakce putující skrze naše schémata. I náš byznys stojí a padá s tím, jak bezpečné řešení klientům nabízíme. Podobně jako u bank i u nás je to otázka reputace, kdybychom nedokázali proces zabezpečit, celý zkolabuje,“ říká.

Z novějších aplikací na bázi umělé inteligence ve Vise používají Copilot od Microsoftu.

Kromě využívání AI se finančníci dotkli i tématu „hotovost vs. bezhotovost“. To bylo živé zejména během loňského léta, kdy část podniků – například stánky, kiosky nebo restaurace – během letních kempů a festivalů odmítala přijímat karty (nebo jen od určité částky). Ve společnosti to vyvolalo debatu nejen o případném uzákonění povinnosti obchodníků přijímat bezhotovostní platby, ale také zda nesouvisí vyšší počet výloh s nápisem „cash only“ s koncem EET. Povinnost pro obchodníky elektronicky evidovat tržby skončila se začátkem roku 2023.

Visa vloni publikovala ve spolupráci s profesorem Friedrichem Schneiderem z Univerzity Johannese Keplera v Linci a poradenskou společností Kearney studii, ze které vyplynulo, že podíl šedé ekonomiky na celkovém HDP Česka činí asi 13,9 procenta. Velikost šedé ekonomiky pak vloni poprvé překonala bilion korun. „Z výsledků dále vyplývá, že v Česku by nárůst digitálních plateb o 20 procent v pěti po sobě jdoucích letech přinesl snížení podílu šedé ekonomiky na 11,5 procenta. To by přineslo nárůst HDP o 95 miliard korun a zvýšení daňových příjmů o 35 miliard korun ročně,“ říká Gajdoš.

Obchodníci, kteří karty nepřijímají, dlouhodobě argumentují tím, že poplatky z každé transakce jsou příliš vysoké. Podle některých průzkumů a odhadů odborníků se výše poplatku za transakci pohybuje v průměru okolo 1,6 procenta. „Jeho výše není bariérou pro přijímání karet,“ říká Gajdoš.

Poplatek za transakci ale může být mnohem vyšší – odvíjí se mimo jiné od velikosti obratu daného obchodníka. Drobnému „stánkaři“, u kterého zákazníci hradí jen velmi drobné částky, se tak může provoz platebního terminálu prodražit. Podnikatelům také u některých poskytovatelů platebních terminálů vadí často velmi složitá struktura poplatků. Kvůli ní je pro ně obtížné si jeho konečnou výši z každé transakce jednoduše spočítat.

Srovnání HN

Karty nebereme, banky nás odírají! Kolik obchodníka skutečně stojí provoz platebního terminálu?

4. 8. 2023 ▪ 6 min. čtení

Co se týče výhledu pro letošní rok, banky se podle Vidy musí připravit především na soustavný pokles úrokových sazeb. Především díky nim měly v posledních dvou letech rekordní zisky. Přesto, že úrokové výnosy z – mimo jiné – úložek u ČNB budou nižší, vidí Vida pozitivum například v oživení zájmu o hypotéky a další úvěrové produkty, které byly dosud drahé. „Čekám také, že se zastaví, či možná se dokonce i otočí trend, co se týče čerpání úvěrů v eurech. Už to nebude tak výhodné, hlavně pro velké korporáty. V tomto sektoru je dnes zhruba polovina všech úvěrů poskytnutých v eurech, u nových obchodů je to ještě víc,“ říká.

Kromě snahy přesunout ještě větší objem plateb do bezhotovostního styku budou letos u Visa hrát důležitou roli i novinky v oblasti přeshraničních transakcí. Vedle již existujících systémů, jako je SWIFT, se firma snaží do ekosystému dostat vlastní řešení s názvem Visa Direct. To má umožnit klientům posílat peníze z karty na kartu, z karty na běžný účet nebo z účtu na účet.

„Náš hlavní cíl a úkol je, abychom tyto alternativy postupně přinesli bankám, které je následně nabídnou klientům. Jde o další možnost, jak urychlit přeshraniční platby, u kterých budete dopředu vědět, kdy přesně budou připsány na zahraniční účet. Dobré zkušenosti s tím máme v USA, v západní Evropě či Asii, nyní chceme otestovat i náš region,“ říká Gajdoš.

Partnerem debaty je Visa.