Jak nakopnout ekonomiku? S mizerným školstvím v zádech skončíme na chvostu

Vzdělávání se stalo jednoznačně nejlepším receptem, ke kterému došli zástupci podnikatelů, velkého byznysu i škol na Fóru HN věnovaném tématu „Jak nakopnout ekonomiku“.

Téma je to horké, až vroucí. Tuzemská ekonomika je unikátem v rámci zemí Evropské unie, jen horko těžko se škrábe zpátky na úroveň předpandemického roku 2019, zatímco ostatní země rostou rychleji.

Důvody, proč naše země zpomaluje, se dají rozdělit na dvě poloviny: do první patří „klasické neduhy“, jako jsou například vysoká energetická náročnost či subdodavatelská struktura ekonomiky. Druhá polovina obsahuje politicko-sociální příčiny. Jejich výčet si zasluhuje trošku delší vysvětlení. Podle zakladatelky a jednatelky Profimedu Alexandry Kaly sem patří například vzájemné nepochopení politiky a byznysu, jehož vedlejším efektem například je, že úspěšní lidé jen málokdy míří do politiky – obávají se jak okamžité dehonestace médii, tak i toho, že ve zkostnatělé státní správě nebudou schopni prosadit absolutně nic.

Dalším problémem je podle účastníků i samotná státní a veřejná správa, která neumí změřit dopady vlastních zákonů, nařízení a vyhlášek, a proto všechno probíhá metodou pokus omyl. Jednotlivé úřady a veřejné organizace sice sbírají data, často je ale odmítají zpřístupnit, a je proto obtížné s nimi vůbec pracovat. A zdá se, že nikdo ani nemá zájem na tom, aby vyhodnocení jakýchkoliv politik doprovázely reálné údaje, a nikoliv jen tužby a přání.

Zemi neprospívá ani totální regionální roztříštěnost, extrémně velké množství obcí, které nejenže zvyšuje náklady, ale také dlouhodobě znemožňuje provádění politik, které by zahrnovaly větší území, na kterém by muselo spolupracovat několik municipalit.

A konečně poslední – možná poněkud překvapivou – brzdou je fakt, že se v Česku přes všechny problémy žije dobře. Nezaměstnanost je tu nízká, všechno tak nějak funguje, takže není důvod pro skutečné změny. Obyvatelé podle ekonoma a člena NERV Dominika Stroukala žádné reformy nechtějí a politici jejich přání rádi vyhoví, protože je to nejjednodušší.

Jestliže účastníci Fóra Hospodářských novin dokázali vysypat z rukávu sto a jeden důvod, proč český ekonomický rychlík přibrzdil na rychlost lokálky, s recepty to bylo podstatně těžší. Český zázrak posledního čtvrtstoletí leží z velké části na zahraničních investorech, na programu, který kombinoval daňové úlevy s levnými pozemky a reklamou na levnou, a přesto vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Tento potenciál se vyčerpal. A jak na Fóru HN uvedl generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon, bude extrémně obtížné tento „jednoduchý“ recept zopakovat. Svět se změnil, o investice bojují všichni a Česko ztrácí postupně body.

Česká ekonomika žije jen z minulosti. Nic velkého jsme změnit nedokázali, říká Dominik Stroukal

30. 5. 2024 ▪ 14 min. čtení

Nicméně jsou věci, které je možné a nutné změnit. Jednou z nich je podle Diany Rádl Rogerové, partnerky ve společnosti Behind Inventions, imigrační politika. Česku chybí cílený příliv vysoce vzdělaných odborníků ze zahraniční, o které by země měla usilovat.

Tím hlavním receptem, na kterém se shodli všichni účastníci, je ale ono vzdělávání. Za prvé je to dlouhodobá absence plošně dostupného předškolního vzdělávání. Za druhé jsou to dobré základní školy, které by měly být standardem bez ohledu na lokalitu. A konečně to jsou střední školy s dobrým všeobecným vzděláváním a vysoké školy, jejichž akademičtí představitelé nebojují za diplomy, ale za dobrou výuku i dobrou vědu.

Problémy i recepty máme. S ohledem na minulost se ale zdá, že pokud pomalu sunoucí se česká ekonomická lokálka skutečně nenarazí do zdi na konci slepé koleje, žádná změna se v Česku neuděje. A zatuchlý rybník místního klimatu vyjádřeného nejlépe slovy „je to tu fajn“ se bude držet zuby nehty dál.