Nedávné volby do Evropského parlamentu potvrdily strmě narůstající podporu extremistických stran v Evropě. Ve Francii výsledky přiměly Emmanuela Macrona k rozpuštění národního shromáždění a vypsání předčasných voleb, které by mohly předznamenat radikální změnu politického směřování země a jejího vztahu k EU. V Rakousku je Strana svobodných na cestě k tomu, aby se v podzimních celostátních volbách ujala vlády. Italská premiérka Giorgia Meloniová je nyní po nezadržitelném vzestupu své strany Bratři Itálie všeobecně považována za vládkyni v příštím parlamentu EU. V Německu volební růst Alternativy pro Německo (AfD) oslabuje autoritu vládní koalice vedené SPD.

A to vše předchází očekávanému návratu Donalda Trumpa, který se v současné době v průzkumech veřejného mínění ve Spojených státech přetahuje o hlasy s Joem Bidenem.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Proč populistické a extremistické strany v Evropě získávají na síle?
  • V čem je maďarský premiér Viktor Orbán příkladem pro ostatní populistické vůdce?
  • Jaké jsou Orbánovy taktiky?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.