Nedávné volby do Evropského parlamentu potvrdily strmě narůstající podporu extremistických stran v Evropě. Ve Francii výsledky přiměly Emmanuela Macrona k rozpuštění národního shromáždění a vypsání předčasných voleb, které by mohly předznamenat radikální změnu politického směřování země a jejího vztahu k EU. V Rakousku je Strana svobodných na cestě k tomu, aby se v podzimních celostátních volbách ujala vlády. Italská premiérka Giorgia Meloniová je nyní po nezadržitelném vzestupu své strany Bratři Itálie všeobecně považována za vládkyni v příštím parlamentu EU. V Německu volební růst Alternativy pro Německo (AfD) oslabuje autoritu vládní koalice vedené SPD.

A to vše předchází očekávanému návratu Donalda Trumpa, který se v současné době v průzkumech veřejného mínění ve Spojených státech přetahuje o hlasy s Joem Bidenem.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč populistické a extremistické strany v Evropě získávají na síle?
  • V čem je maďarský premiér Viktor Orbán příkladem pro ostatní populistické vůdce?
  • Jaké jsou Orbánovy taktiky?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.