Realitní krize a zpomalující ekonomika Číny mají drtivý dopad na tamní ocelářství, což má vážné důsledky pro hutě v celém světě. Chybějící domácí poptávku totiž čínští oceláři řeší vývozem, což vzbuzuje velké obavy u jejich evropských konkurentů. Zhruba 100 milionů tun oceli, kterou čínské hutě letos mohou podle předpokladů vyvézt, přitom odpovídá zhruba dvěma třetinám roční produkce ocelářů v celé Evropské unii.
„Cenám výrobků z Číny není možné konkurovat,“ uvedla pro HN Petra Macková, mluvčí Třineckých železáren. Ty jsou po červnovém úpadku Liberty Ostrava posledním velkým hutním podnikem v Česku. Stejně to hodnotí generální ředitel Vítkovice Steel Radek Strouhal. Důvodem jsou podle něj vysoké ceny energií a náklady na emisní povolenky. Uvítal by též posílení ochranářských opatření.
Potíže v Číně se odrazily například na světových cenách za tepla válcovaných svitků, které se propadly na několikaletá minima. Jedna tuna nyní stojí okolo 658 dolarů, přičemž ještě v lednu to bylo přes 1100 dolarů.
Co se dočtete dál
- Co může způsobit přebytek čínské oceli ve světě?
- Ohrožují čínští oceláři budoucnost odvětví v Evropě?
- Jak se státy brání proti dovozu oceli z Číny?
- Jaká je situace na českém trhu s ocelí?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
