Česko je s 6254 obcemi totální evropská kuriozita. Tlak na jejich rušení stoupá, STAN se brání novým plánem

Roky to nikdo neřešil, až v tomto volebním období s tlakem na úspory státu se o tom začalo víc mluvit. Česko má v rámci Evropské unie zdaleka nejvíc obcí na počet obyvatel. Celkem je jich podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) 6254. Průměrná obec tu má 1700 obyvatel, nejméně v rámci EU. Česko se tím přibližuje jen Francii a Slovensku, unijní průměr je 24,5 tisíce. NERV přitom už před dvěma lety spočítal, že například zrušení obcí do 1000 obyvatel může přinést 10 miliard korun.

O slučování obcí však nechtějí ani slyšet vládní Starostové a nezávislí (STAN), kteří místo toho letos prosadili vznik takzvaného společenství obcí. V rámci něho mohou obce soutěžit veřejné zakázky a ledasco sdílet, od drobných předmětů přes traktory až třeba po úředníky. Zájem je však zatím minimální. Za necelého půl roku vznikla po celém Česku čtyři společenství. Starostové teď tvrdí, že mají plán, jak tento program nakopnout.

„Do konce roku bychom chtěli mít v každém kraji alespoň jedno společenství. To poslouží jako vzor. Zároveň jsme určili člověka, který je v daném případě v každém regionu připraven pomoci,“ říká šéf STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Podle sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research a NERV, který vysoký počet obcí kritizoval, je potřeba posílit motivaci obcí k tomu, aby do společenství vstupovaly.

Například tím, že by část peněz z rozpočtového určení daní, kterou teď obce dostávají napřímo, získaly prostřednictví přepracovaného rozpočtového určení daní ze svého členství ve společenství obcí. Což by je motivovalo se spojovat.

„Společenství obcí by dostávala například dvě procenta z výběru daně z příjmů fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění ze zaměstnanců na svém území a k tomu 10 procent z výběru z daně z příjmů z právnických osob,“ popisuje Prokop ideu svého týmu PAQ Research, která by podle jeho propočtů mohla dohromady generovat částku zhruba 40 miliard korun.

Jedno společenství obcí by odpovídalo počtu a velikosti obcí s rozšířenou působností – těch je v Česku 205.

Kdo nebude sdílet traktor nebo úředníka, nedostane dotaci. Vláda chce víc tlačit na obce, aby spolupracovaly

13. 12. 2023 ▪ 5 min. čtení

„Změna rozpočtového určení daní je možná cesta. Ale jde o věc, kterou už určitě nestihneme do konce tohoto volebního období,“ přiznává místopředseda STAN Lukáš Vlček. Aby návrh byl u ostatních stran průchozí, musí například brát v potaz nepoměr mezi hospodařením státu a obcemi.

Vládní strany dráždí, že zatímco státní rozpočet je v hlubokém deficitu, hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí v prvním pololetí roku 2024 naopak skončilo s rekordním přebytkem 82,7 miliardy korun.

Mnohé malé obce v Česku přitom mají problém zajistit některé základní služby, jako je třeba dostupná škola. V posledních komunálních volbách v roce 2022 ve více než 1000 obcích kandidovalo vždy jen jedno uskupení.

„Česká republika je totální evropská kuriozita,“ říká politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. A dává do kontrastu počet obcí v Česku s tím, že stát je zadlužený, obce hospodaří s přebytkem, ale až donedávna nebyl prakticky žádný tlak s tím něco dělat a nic, co by motivovalo efektivně spolupracovat.

Vládní TOP 09 i proto letos přišla s návrhem na „optimalizaci“ počtu samospráv, který má být postaven na metodě cukru a biče. Obce by podle něho měly povinnost zajistit vybrané služby, jako jsou vzdělávání v podobě mateřských a základních škol, zdravotnictví v podobě lékařských ordinací či kultura, například zřízením knihovny.

Pokud to nesplní, pak by se musely spojit s okolními obcemi. „Cukrem“ pak má být státní garance většího množství peněz na investice, zajištění fungování zmíněných povinných služeb a nové dotační programy.

Proti se ale postavil právě STAN. „Je to návrh od strany, která starosty na venkově nemá,“ říká Rakušan. I kvůli tomuto tlaku ale Starostové potřebují rozpohybovat fungování společenství obcí. To by se podle Vlčka mělo dít na třech úrovních.

„První je ukazovat dobré případy odtamtud, kde už obce úspěšně spolupracují. Že tak ušetří jak na spoustě provozních nákladů, tak na investičních projektech,“ popisuje Vlček.

„Druhá rovina je měnit legislativu takovou cestou, abychom odstraňovali překážky ke spolupráci obcí. Už jsme znovelizovali zákon o obcích, teď máme v plánu udělat další novelu. Do toho zasahujeme i do korporátního práva, kdy ukazujeme, jak obce mohou zakládat akciové společnosti, družstva a jiné právní normy. Moje dobrá osobní zkušenost je v tomto případě v odpadovém hospodářství nebo vodárenství,“ vysvětluje Vlček. Třetí cestou pak má být zmíněná finanční motivace, například právě změna rozpočtového určení daní.

Podle Jüptnera by propracovanější společenství obcí mohlo být cestou. I vládní Starostové však musí přidat. „Dosud tady nějakou efektivní strukturu ke spolupráci více obcí nemáme. Něco takového ale časem musí vzniknout,“ říká Jüptner.