Fiskální uvolnění: tanky na dluh

Dějiny nejsou lineární, míní francouzský filozof Michel Foucault i někteří další myslitelé. Dlouhá léta se zdánlivě nic nedělo. Sem tam nějaký krach na burze, občas finanční krize nebo pandemie. Podle všeho ale válka na Ukrajině a posun postavení USA spustily hlubší změny. Jedním z důsledků je změna v postoji Německa k jeho ekonomice a fiskální politice. Potřeba podstatného navýšení investic na obranu a snad konečně také důraznější snaha o oživení růstu ekonomiky.

Německo s veřejným dluhem 63 procent hrubého domácího produktu patří k disciplinovanějším zemím Evropské unie. Nyní se vedou úvahy o tom, že by se německý dluh mohl zvýšit klidně i o 20 procent HDP. K tomu bude ovšem potřeba pozměnit či odstavit tzv. dluhovou brzdu, která omezuje schodek federálního rozpočtu na maximálně 0,35 procenta HDP ročně.

Analogická úvaha se vede v Česku, tj. zvýšení výdajů na obranu, ovšem mimo působnost našich fiskálních pojistek. Jistému zadlužení se patrně nevyhneme. Jen bych čekal, že první na řadu přijde diskuse o novém pořadí priorit na straně výdajů a hledání možností, jak snížit jiné výdaje. Při posledním pokusu o fiskální konsolidaci se to příliš nepovedlo, vláda si mohla dát reparát. Nestalo se, škoda.

Nová studie mluví jasně: USA pomohly Ukrajině míň než Evropa

21. 2. 2025 ▪ 6 min. čtení

Vyšší zadlužení ovšem není zadarmo. Úvahy o uvolnění dluhové brzdy výrazně zvýšily výnosy státních dluhopisů. Výnos 10letého německého dluhopisu stoupl v průběhu března o 50 bazických bodů na 2,9 procenta. Výše byl naposledy v roce 2011 během dluhové krize v několika evropských zemích.

Problém je v tom, že kvůli potřebě zvýšených výdajů na obranu podobně o vyšším zadlužení uvažují i další evropské země. A výnosy státních dluhopisů, resp. dlouhodobé úrokové sazby se tak zvyšují v celé Evropě, i přestože ECB uvolňuje měnovou politiku. A kdo odnese dražší úvěry? Správně, firemní investice.