V posledních měsících se znovu dostávají do popředí rostoucí problémy českého zdravotnictví: nedostatek praktických lékařů, hlavně těch pro děti, rostoucí čekací lhůty na vyšetření a zákroky, klesající rezervy zdravotních pojišťoven, výpadky léčiv či velmi pomalá digitalizace, proti které často bojují sami lékaři. Každý z těchto problémů je sám o sobě velmi vážný. Kumulativně pak vedou k přirozenému pocitu zmaru z toho, jak vypadá veřejné zdravotnictví, a rostoucí deklarované ochotě obyvatel si za lepší a rychlejší péči připlatit, pokud na to bude rodinný rozpočet stačit.

Koneckonců, polovina nákladů za stomatologickou péči již plyne z našich vlastních kapes, není tedy zbytek zdravotnictví na podobné trajektorii? A nejsou snahy o reformu veřejného zdravotnictví jen idealistickým odmítnutím reality, že lépe už bylo a zdravotní péče budoucnosti bude znamenat větší spoluúčast, horší dostupnost a větší rozdíly mezi skupinami obyvatel?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaký dopad má stárnutí populace na zdravotní systém?
  • Jaké příklady zahraničních reformních úspěchů lze využít pro české zdravotnictví?
  • Jaké konkrétní kroky by měly být součástí reformy?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.