Začínali s čárovými kódy, teď jejich systémy řídí sklady miliardových firem

Společnost Kodys působí na českém trhu už více než třicet let. V devadesátých letech ji založil Zdeněk Vonásek – známá osobnost v oblasti identifikačních technologií, která se podílela na zavádění čárových kódů v Československu. Aktuálně firma vyvíjí a implementuje software především pro logistické firmy. Dodává například robotická zařízení, náramky pro identifikaci pacientů v nemocnicích, stacionární snímače, které načítají čárové kódy a spouštějí další operace ve skladech, expediční brány, jež ověřují, zda zboží směřuje do správného kamionu nebo stroje, či tisknou etikety a automaticky je aplikují na výrobky nebo palety. Mezi její zákazníky patří Toptrans, Mountfield, Globus nebo Plzeňský Prazdroj.

Mimo jiné firma vyvíjí a dodává také technologie pro hlasové řízení skladu. Standardní řízení firmy probíhá prostřednictvím podnikového informačního systému (ERP). Na něj navazuje systém řízení skladu (WMS), který tvoří páteřní řídicí logiku a generuje konkrétní úkoly pro skladníky. V tradičním pojetí má skladník v ruce mobilní terminál, na jehož displeji se mu zobrazují pokyny – kam má jít, jaký čárový kód má načíst, kolik kusů má vyskladnit. Po potvrzení přidá zboží na vychystávací vozík a systém úkol uzavře.

Hlasem řízené skladové operace fungují jinak. Skladník má náhlavní soupravu s mikrofonem a pokyny dostává hlasově. „Systém mu sdělí cílovou lokaci ve skladu. Po příchodu na místo přečte kontrolní číslici, čímž se ověří jeho poloha. Systém rozpozná řeč a následně sdělí počet kusů, které má vychystat. V případě nesouladu skladník hlasem oznámí skutečný počet. Systém to zaznamená a informaci odešle zpět do WMS. Ten může následně automaticky zadat pokyn k doplnění nebo přemístění zboží na danou vychystávací pozici,“ vysvětluje Jan Příhoda, ředitel společnosti Kodys, který firmu převzal v roce 2009 po smrti jejího zakladatele.

Sklady s tužkou a papírem stále existují

Řešení Kodysu se soustřeďuje na pohyb zboží, tok materiálu a efektivní řízení skladových operací. Firma se zaměřuje především na dílčí automatizace – tedy částečná řešení, která pokrývají konkrétní procesní úseky. „Důvodem je skutečnost, že plně automatizované sklady představují obrovské investice a jen malé množství firem je na takový rozsah technologií připraveno. Dílčí automatizace naopak otevírá prostor široké škále zákazníků. Umožňuje optimalizovat konkrétní činnosti, zvýšit efektivitu, snížit chybovost a zároveň zůstat cenově dostupná. Vidíme tu velký potenciál a rostoucí poptávku na trhu,“ dodává ředitel.

Stále ještě podle něj existují sklady, které fungují na principu tužky a papíru, ale není jich mnoho. A většinou už na trhu dlouho neobstojí – a to nejen kvůli nízké efektivitě, ale i kvůli chaosu ve skladech, který často vede k tomu, že nedokážou provádět ani základní inventury. „Na druhou stranu je velké množství firem, které využívají základní variantu WMS – obvykle formou jednoduchého rozšiřujícího modulu svého ERP systému, který sám o sobě není příliš pokročilý. Tyto systémy zvládnou například evidenci lokací nebo základní práci s čárovými kódy a jejich párování s položkami na skladových kartách. Nicméně už nenabízejí žádné rozsáhlé optimalizační funkce. A právě v tomto segmentu vidím velký potenciál, protože jakmile tyto firmy začnou růst, stávající řešení jim přestává dostačovat a začnou se rozhlížet po něčem sofistikovanějším,“ říká Příhoda.

Distributor čárkových kódů

Historie firmy Kodys začala v roce 1991. Její zakladatel Zdeněk Vonásek působil v podniku zabývajícím se tiskovými technologiemi a podílel se na zavádění čárových kódů v Československu. S rozvojem exportu do západních zemí se objevila potřeba tyto kódy efektivně tisknout a navrhovat.

Robotická manipulace. Velkou příležitost vidí Příhoda ve využití robotických ramen při manipulaci se zbožím – ať už při skládání na palety, třídění z výrobní linky nebo obdobných úkonech.

Foto: Kodys

Vzhledem k tomu, že se u nás znalosti o čárových kódech omezovaly jen na teorii, navázal pan Vonásek kontakt s britským partnerem, který dodával software pro návrh kódů. Po revoluci pak spolu založili Kodys. Zahraniční know‑how a technická zručnost českého týmu daly vzniknout firmě, která v začátcích čítala pouhé tři zaměstnance.

„Pamatuju si, když jsem v roce 1995 nastoupil jako dvanáctý, byli jsme opravdová rodinná firma, kde pracovala i manželka pana Vonáska. Fungovali jsme na důvěře, bez formalit. Jak firma rostla, bylo potřeba nastavit pravidla – organizační strukturu, směrnice, docházkový systém. Řídit větší tým stylem ‚nějak to domluvíme‘ už nešlo,“ vzpomíná Příhoda, který ve firmě začínal jako programátor.

Jeho první soukromou zkušeností s automatizací prodeje byl příchod řetězce Delvita. „Zboží bylo olepené etiketami, nikoliv s cenou, jak jsem byl do té doby zvyklý, ale čtyřmístným identifikačním kódem. Pokladní tedy nemarkovala cenu, ale zadávala kódy zboží a cena se dohledala podle kódu zboží. Od tohoto manuálního systému byl už jen krůček ke klasickému strojovému čtení kódu zboží EAN pomocí pokladních snímačů,“ vzpomíná Příhoda.

Do firmy nastupoval v době, kdy ještě nebyl žádný internet a vrchol vymoženosti byl v té době fax. Zákazníci se získávali zejména díky veletrhům, které v té době fungovaly velmi dobře. „Byly cenným zdrojem kontaktů. Vévodil jim slavný Invex, ale pro nás svoji kvalitu měl i Strojírenský veletrh nebo Embax, zaměřený na tisková řešení. S veletrhy jsme si vystačili poměrně dlouho a až někdy na konci devadesátých let jsme začali dělat vlastní akce a semináře pro zákazníky,“ říká Příhoda. „Hodně nás také naučil náš anglický spolumajitel,“ dodává.

Potřeba dodávat komplexnější řešení

Firma na začátku fungovala jako distributor zařízení pro snímání a tisk čárových kódů. Poskytovala základní technickou podporu a její hlavní zaměření bylo na dodávku technologií – bez hlubší systémové integrace. S rostoucími požadavky trhu se ale postupně objevila potřeba doplnit tato zařízení o inteligentní softwarová řešení. Přibližně od roku 1995 vznikla ve firmě vývojová divize zaměřená na mobilní aplikace pro PDA zařízení – využívaná například ve skladech nebo obchodech.

Od tohoto bodu začal Kodys dodávat komplexnější řešení. Z nadřazeného ERP systému se předávala vstupní data, která mobilní zařízení využívala pro operace jako příjem či výdej zboží nebo inventuru. Výsledky se následně vracely zpět do systému – šlo tedy o skutečnou integraci s podnikovým informačním prostředím.

Mezi další důležité milníky patří rok 2007, kdy Kodys jako první v Česku nainstaloval řešení od firmy Vocollect, která je dnes součástí společnosti Honeywell. Její technologie Pick by Voice (hlasové vychystávání zboží ve skladu) se stala jedním z nejrozšířenějších systémů nejen v Česku, ale i celosvětově. „V této oblasti byla jedním z nejvýznamnějších projektů implementace této technologie pro Globus,“ říká Příhoda.

„Kolem roku 2000 jsme si začali uvědomovat, že dosavadní řešení, která jsme nabízeli a která v té době působila jako elegantní technologie, nejsou pro logistické provozy vždy dostatečná. Zejména jsme pozorovali prudký rozvoj skladových areálů podél hlavních dopravních tahů, které často fungovaly stále na bázi tužky a papíru. I dnes se s tímto přístupem místy setkáváme, byť v menší míře. Tehdy jsme ale viděli velký potenciál ke změně,“ vzpomíná.

Firma také cítila tlak ze strany konkurence, která začínala nabízet sofistikovanější WMS řešení. „Nejprve jsme zvažovali vývoj vlastního systému řízeného skladu, přičemž jsme v průběhu let podnikli i dvě interní iniciativy. Nakonec jsme ale rozhodli, že vzhledem k nákladům, rozsahu a potřebné kvalitě nemá smysl vyvíjet vlastní řešení určené primárně pro český nebo regionální trh,“ dodává ředitel.

Firma začala nabízet systém řízení skladu Edge, určený pro segment středně velkých firem. Tento systém tehdy skvěle odpovídal potřebám trhu: byl flexibilní, snadno „nasaditelný“ a ideální pro firmy s menším až středním počtem skladníků. Nicméně jak se požadavky firem vyvíjely, objevily se u systému určité limity – zejména v oblasti optimalizace a v možnostech integrace s automatizačními prvky. „Proto jsme v roce 2019 rozšířili spolupráci s firmou Infios o implementaci robustnějšího řešení Advantage WMS pro velké podniky. Jde o plnohodnotný systém pro řízení logistiky ve velkých provozech s vysokými nároky na flexibilitu, pokročilou automatizaci a komplexní správu,“ vysvětluje Příhoda.

„Tento krok zároveň reagoval i na posun naší konkurence, která zlepšila kvalitu lokálních řešení do úrovně středního segmentu. Cítili jsme proto potřebu posunout se výš – nabídnout zákazníkům nadstandardní řešení a přejít do prémiové kategorie,“ dodává.

Firmy vyčkávají, projekty se zastavily

Aktuálně firma řeší zásadní změny v chování zákazníků. Tradiční projekty v oblasti logistiky – zejména skladových technologií – se téměř zastavily. „Dříve firmy masově pořizovaly zařízení jako PDA, s nimiž skladníci obsluhovali provoz, ale dnes se investice do tohoto typu vybavení omezily na pouhou základní údržbu. Výměny probíhají pouze tam, kde je to nezbytné kvůli poruše, nikoli jako součást technologického rozvoje nebo inovace,“ popisuje současnou situaci na trhu Příhoda.

Na druhou stranu je podle něj na trhu vidět výrazná proměna v přístupu zákazníků. Nehledají už klasická řešení – například skladníka s terminálem či mobilním skenerem, který fyzicky obchází prostory. Místo toho roste poptávka po alternativních metodách, které dokážou procesy zefektivnit novým způsobem. Zákazníci kladou větší důraz na inovace, automatizaci a celkovou transformaci provozu. „Obecně ale zákazníci vyčkávají, nevědí, jakým směrem se ekonomika vydá. To se projevuje zpomalením projektů a sníženou ochotou investovat,“ dodává Příhoda.

Na tuto nejistotu má podle něj vliv několik faktorů: pokračující válka na Ukrajině a strach z možné eskalace konfliktu, politické změny v USA a dopady nové obchodní politiky. „K tomu se přidávají komplikace s vývozem kvůli clům a zpomalení dodavatelských řetězců kvůli změně obchodních toků,“ říká Příhoda. Firma musí zároveň čelit rychlému technologickému vývoji. „Dříve byl nový mobilní telefon na trhu jednou za tři roky, dnes se objevují nové modely každého půl roku,“ uvádí příklad.

Stejně tak moderní technologie mění i způsob práce ve skladech a logistice. Před patnácti lety se za vrchol technologického pokroku považovalo nasazení čárových kódů, použití RFID nebo hlasem řízené vychystávání. Většina firem tehdy končila u jednoduchých variant typu „Pick‑by‑Light“. „Dnes se ale setkáváme s mnohem širším technologickým mixem. Čím dál častější je kombinace různých technologií napříč celým skladovým řetězcem. To vytváří nároky na komplexnější systémy, zejména na úrovni WMS nebo ERP, které musí být schopné integrovat různé typy technologií a efektivně s nimi spolupracovat,“ říká Příhoda.

Strojové vidění a AI

Potenciál pro další rozvoj vidí ve WMS systémech s pokročilou funkcionalitou, které umožňují hlubší optimalizaci procesů a hladkou integraci automatizačních prvků. „Velký prostor vnímám také ve využití robotických ramen při manipulaci se zbožím – ať už při skládání na palety, třídění z výrobní linky nebo obdobných úkonech,“ zdůrazňuje. Technologický boom kolem autonomních mobilních robotů podle něj sice přinesl rozruch, ale zatím ho využívají hlavně globální korporace. „Pro nás, na lokální úrovni, to zatím není prioritní směr. Robotická manipulace ale ano,“ je přesvědčený.

Automatizace a robotizace

Stáhněte si přílohu v PDF

S tím souvisí další oblast, která má podle něho velký potenciál – strojové vidění. Tato technologie není nová, ale díky rozvoji umělé inteligence a vyšší dostupnosti zařízení se její využití dostává na zcela novou úroveň. „Věřím, že právě tímto směrem se skladové technologie budou vyvíjet,“ říká. „Očekávám také, že klasické sklady s personálem a mobilními terminály budou postupně ztrácet na relevanci. Díky strojovému vidění možná nebude potřeba sofistikované zařízení se čtečkami – postačí obyčejná kamera, která s pomocí softwaru zvládne vše, co dnes dělají specializované snímače.“

Aktuálně hodně diskutované je také využití umělé inteligence. „Většina současného nasazení AI je zatím ve formě asistenčních nástrojů nebo generování textů. V současné době uvažujeme o dalším kroku – aktivní integraci AI do skladového procesu,“ vysvětluje Příhoda.

Cílem je, aby umělá inteligence dokázala reagovat online na konkrétní situace ve skladu, na základě dat přímo ze systému navrhnout nejefektivnější další kroky, například co a kde vychystat. „Tohle je směr, nad kterým momentálně intenzivně přemýšlíme – jak AI smysluplně implementovat do našich řešení tak, aby nebyla jen marketingovým doplňkem, ale skutečnou pomocí v každodenním provozu,“ dodává.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Automatizace a robotizace.