Tradičně bývala na Colours of Ostrava u Pálavských langošů jedna z nejdelších front. Letos ale na ostravský festival oblíbený prodejce nedorazil. Nájem podle něj narostl tak, že se mu to už nevyplatí. Kromě fixní částky chce totiž festival i 20 procent z celkových tržeb, které má pod kontrolou vzhledem k nutnosti platit bezkontaktně. Podobný systém se rozšiřuje také na dalších festivalech, a zatímco pořadatelé mluví o transparentnosti, stánkaři o porušení obchodního tajemství a nízkém zisku. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ještě loni na Colours of Ostrava stánkaři platili jen fixní nájem, ten třeba v případě zmiňovaného prodejce činil na celou dobu festivalu 35 tisíc korun. „Letos se Colours of Ostrava neúčastníme. Jedním z důvodů je požadavek pořadatele platit kromě fixního nájmu i 20 procent z tržeb, což by v našem případě bylo zhruba 40 procent zisku,“ uvádí pro HN Jan, provozovatel Pálavských langošů, který si nepřál zveřejnit celé jméno.

Vadí mu, že dopředu neví, jak velký bude mít nájem, ani to, že má pořadatel přehled o jeho detailních tržbách. „Tento údaj považujeme za součást obchodního tajemství,“ říká Jan. Takové navýšení nájmů podle něj nutně vede ke zvýšení cen produktů a celé to pak zaplatí návštěvníci.

Podobně to vidí i další prodejce, který letos na Colours of Ostrava kvůli rostoucímu nájmu nejel. „Přijde mi to nespravedlivé, když je vedle mě stánkař, který nemá žádné tržby, celou dobu tam sedí a kouká. Já a moji brigádníci se honíme, pak já ho vlastně dotuju,“ popisuje Petr, který také nechce zveřejnit své jméno. Aby mohl zaplatit navýšení nájmu o 20 procent, musel by prý jídlo, jež loni prodával za 150 korun, nyní nabízet za 180 korun. „To už je docela skokový nárůst a lidé by si to ode mě nekoupili, takže bych na tom prodělal,“ dodává Petr. 

Tlak na obrat je vidět i na samotném festivalu. Ubylo stánků, které připravují jídlo z čerstvých surovin, a přibyly kebaby a podobná jídla, jež dokážou prodejci velmi rychle připravit. „Říkají mi to i návštěvníci, že je tady letos mnohem méně jídla z čerstvých surovin. Podle mě to souvisí s navýšením nájmů, aby stánkař vydělal, musí prodat co nejvíce jídel, dlouhá příprava by ho jen zdržovala,“ vysvětluje pod podmínkou anonymity prodavačka, která má na Colours of Ostrava stánek. 

Systém plateb podle tržeb postupně zavádějí i další festivaly v Česku. A proto se také jako lavina šíří zákaz platit hotově. Někde se platí pomocí čipů, jinde jen kartou. Za přijímání peněz v hotovosti hrozí prodejci pokuta až 50 tisíc korun. „Je to nejtransparentnější možný systém. Proto se to tak hodně rozšiřuje,“ říká Jiří Hlinka, výkonný ředitel festivalové asociace Festas.

Riziko nízkých tržeb na sebe podle něj bere i sám pořadatel: když je malá návštěvnost, také on dostane menší nájem. Procentuální částky z tržby se podle něj liší podle velikosti stánku nebo jeho umístění. 

Podobná praxe funguje například i na Rock for People. „Naše provize z obratu se pohybuje mezi 15 a 30 procenty. Liší se to mimo jiné podle sortimentu. Ale je to spravedlivý systém, když je špatné počasí a je nízký obrat, tak odvádějí méně,“ říká Michal Thomes, ředitel festivalu Rock for People.

Festivalům podle něj významně vzrostly náklady, a to až o 40 procent. „Nahoru šla výrazně i pracovní síla, to se někde musí projevit,“ vysvětluje Thomes. Nezaznamenal však, že by stánkařům rostoucí nájmy vadily. „My s nimi žádný problém nemáme, letos jsme naopak poprvé neměli volná místa pro další stánky a většina se chce vrátit, takže naše podmínky asi nebudou tak špatné, že by si nevydělali peníze,“ dodává Thomes. 

Bezkontaktní festivaly prodejcům vadí ještě z jiného důvodu: kvůli absenci spropitného. „Kdo platí kartou nebo páskem, spropitné nedává prakticky žádné,“ říká provozovatel Pálavských langošů. A další jeho kolegové s ním souhlasí. Každá platba hotově přináší několik korun navíc, navýšit cenu tak, aby obsahovala už spropitné, ale podle nich nefunguje. Jídlo je pak moc drahé, navíc je nutné danit víc. 

Kromě dražšího jídla letos návštěvníky festivalů překvapila výrazně vyšší cena lístků, průměrně rostly téměř o 20 procent. Například festival Rock for People vstupenku na všechny čtyři festivalové dny zdražil z 2790 korun na 3990. Rozpočet má ve srovnání s minulým rokem skoro dvojnásobný, celkem 200 milionů korun. „Honoráře kapel, lidské zdroje nebo energie, všechno šlo nahoru o desítky procent,“ uvedla už dříve pro HN ředitelka Colours of Ostrava Zlata Holušová. Na dotazy o stížnostech stánkařů ale ani po několika dnech neodpověděla.  

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.