Šéf Evropské rady – summitů prezidentů a premiérů EU – se vrátil z Číny a po přistání v Bruselu pozval vybrané evropské deníky včetně HN, aby kritizovanou cestu obhájil. Charles Michel ale mluvil také o americkém zákonu proti inflaci, který poškozuje evropské výrobce, a dotkl se i možného odebrání peněz Maďarsku kvůli zneužívání eurodotací Orbánovými lidmi. Českému předsednictví v této souvislosti vysekl poklonu. „Nejsem naivní, znám realitu různých politických aliancí v EU,“ uvedl jeden z klíčových představitelů EU v narážce na podporu Orbána českými politiky. „V rovině našich společných institucí je však důležitá instituční odpovědnost a tady musím říct, že zkušenost s českým předsednictvím je vynikající.“

HN: Vaši cestu kritizovali mnozí evropští politici jako zbytečnou, protože na rozdíl od šéfky Evropské komise nedržíte v ruce klíčové pravomoce například v obchodě. Co vaše cesta přinesla Evropě?

Moje cesta byla nezbytná, vůbec nerozumím těm pochybnostem o ní. Čína je globální mocnost, která se sbližuje s Ruskem. Je to zásadní článek v dodavatelských řetězcích do Evropy. Nelze připustit, aby mezi námi a Čínou bylo vakuum. EU musí zvedat svoje ekonomické zájmy a hodnoty ve vztahu k ní a přesně to jsem dělal. Na posledním summitu EU jsme měli tříhodinovou debatu o Číně, což mi umožnilo udělat si dobrý přehled a být mluvčím všech evropských lídrů. Všichni také byli do příprav této cesty zapojeni.

HN: Mluvil jste tři hodiny s čínským prezidentem a dalšími představiteli. K čemu konkrétnímu vaše konverzace vedly?

Čínský prezident Si Ťin-pching odsoudil možnou jadernou válku proti Ukrajině, což je velmi důležité. Obnovili jsme institucionální dialog o lidských právech. Odsoudil jsem potlačování protestů v Číně proti covidovým restrikcím. A měl jsem příležitost vysvětlit prezidentovi, že evropské firmy v Číně nemají reciprocitu a že je to pro nás nepřijatelné. Popsal jsem konkrétní příklady administrativních a dalších překážek, kterým naše firmy v Číně čelí, zatímco čínské tady ne. Nechci předjímat, co se z těch konverzací vyvine. Diplomacie je spíš maraton než sprint.

HN: Mnohé země EU kritizují miliardové dotace pro americké podniky na základě nového protiinflačního zákona, jímž se tamní vláda snaží pomoct domácím firmám tváří v tvář čínské konkurenci. Sdílíte tuto kritiku?

Evropská unie nemůže být vedlejší obětí soutěže Číny s Amerikou. Válka na Ukrajině utužila vztahy mezi Evropou a USA, míra koordinace mezi námi je skutečně nevídaná. Ale Amerika není ve stejné pozici jako EU, pokud jde o dopad ruské války proti Ukrajině. Spojené státy jsou vývozci energie, což není případ Evropy. Evropa platí za energetickou krizi extrémně vysokou fakturu. Malé a střední firmy, velké průmyslové podniky, my všichni pociťujeme dopad ruské války proti Ukrajině hned dvakrát: na jedné straně vysokými cenami za energie a zdražováním, na druhé tvrdou soutěží ze strany USA.

HN: Cítíte se Američany podveden?

Neuvažuji v těchto termínech, ale samozřejmě bych ocenil, kdyby v této věci proběhla nějaká koordinace. Hlavně zpočátku války jsme byli skutečně v každodenním kontaktu s Američany, příležitost tedy byla. Nejsme naivní, víme, že ekonomické zájmy Ameriky jsou a budou pro všechny administrativy prvořadé. Ale pokud chceme mezi sebou nadále svobodně obchodovat a hájit globalizaci, naše firmy musí mít stejné podmínky jako ty americké. Už nesčetněkrát jsme zvedli téma, že pro evropské firmy je velmi obtížné účastnit se tendrů v Americe. Doufám, že příští dny a týdny se něčeho konkrétního dobereme, vyjednávání probíhají.

HN: Řada politiků v EU začíná mluvit o tom, že bychom měli dotovat evropské firmy, podobně jako dotují Spojené státy domácí výrobce. Souhlasíte s tím?

To je fundamentální otázka, samozřejmě. Ale buďme upřímní. Část lídrů tvrdí, že bychom se měli podívat na peníze, které jsme si půjčili na obnovu po pandemii covidu-19, a ověřit, zda je nemůžeme efektivně převést na pomoc se zvládáním energetické krize. Jiní lídři říkají, že to je sice nevyhnutelný, ale ne dostačující krok. Že musíme najít nové nástroje, jak pomoci evropským ekonomikám. To je debata, kterou teď vedeme.

HN: Jaký je váš postoj? Byl byste pro novou evropskou půjčku kvůli podpoře unijních ekonomik?

Ústředním bodem této debaty je soudržnost vnitřního trhu. Myslím například, že je dobře, když Německo pomáhá svým firmám přestát energetickou krizi, protože tato země je ekonomický motor celé Evropy. Stejně tak ale rozumím členským státům, které mají obavy z narušení rovných podmínek na vnitřním trhu, pokud se začnou masivně dotovat jen německé podniky. Pokud se tedy nechceme pustit do dotačního závodu mezi sebou a ohrozit soudržnost vnitřního trhu, je legitimní zvážit i nové řešení na úrovni celé EU, jak pomoci firmám přestát tlak, jemuž čelí.

HN: Americký prezident Joe Biden řekl, že by byl ochotný jednat s Vladimirem Putinem, pokud by měl důvod věřit ochotě Rusů ukončit válku proti Ukrajině. Za jakých podmínek byste byl připravený jednat s Putinem vy?

Mluvili jsme spolu několikrát po začátku invaze, naposledy v dubnu. Nevylučuji komunikaci s ním, ale momentálně pro to nevidím důvod. Jako Evropané pevně stojíme za Ukrajinou a jen Ukrajinci mají právo určit, za jakých podmínek a kdy začnou jednat s Ruskem o ukončení války a jak bychom tomu mohli pomoci my.

HN: Obáváte se nové uprchlické vlny z Ukrajiny kvůli útokům Ruska na civilní infrastrukturu v zemi?

Je to riziko. Tato zima bude pro Ukrajince extrémně krutá, právě kvůli útokům na elektrárny, rozvodné sítě, vodní nádrže. Doufám, že se této věci chopí mezinárodní organizace, protože Rusko by mělo pykat za zneužívání civilní infrastruktury jako způsobu nátlaku na ukrajinskou populaci. Tento kontext bude mít dopad také na naši debatu o rozšíření Schengenu. Před několika měsíci jsem byl optimističtější, pokud jde o jednomyslný souhlas evropských států se vstupem Chorvatska, Rumunska a Bulharska do Schengenu. Teď, kdy má být o této věci rozhodnuto, je atmosféra jiná.

Charles Michel (47)

Belgický politik, který od roku 2019 zastává funkci stálého předsedy Evropské rady. Je to tedy on, kdo svolává a řídí schůzky lídrů sedmadvacítky. Spolu se šéfkou Evropské komise zastupuje EU navenek.

V letech 2014 až 2019 vedl Michel belgickou federální vládu. Ve své době byl nejmladším premiérem Belgie a prvním frankofonním liberálem v čele země v poválečných dějinách.

Traduje se o něm, že mu stačí pár hodin spánku a nevadí mu táhnout debaty lídrů hluboko do noci.

Veřejným tajemstvím je jeho špatný vztah s šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou.

HN: Maďarský premiér Viktor Orbán blokuje několik unijních dohod včetně pomoci Ukrajině, aby si vymohl peníze pro Maďarsko zadržované kvůli zneužívání evropských dotací jeho lidmi. Je EU skutečně připravená sebrat Maďarsku peníze? A považujete Orbána stále za důvěryhodného partnera pro zbytek EU?

Maďarsko je členský stát EU a s jako takovým s ním musíme pracovat. Jiné země blokují jiné věci. Podívejte se na energetiku, jak komplikovaně se hledá společný postoj k zastropování ceny plynu, a to jde přitom o fundamentální věc pro všechny Evropany bezezbytku. EU stojí většinově na konsenzu a v tom je její krása. Maďarský premiér říká spoustu věcí, ale když se podíváte na druhou stranu stejné mince: shodli jsme se, jednomyslně, už na osmi balíčcích sankcí na Rusko. Podpořil je také Orbán, navzdory svojí rétorice.

HN: Rozhodnutí o penězích pro Maďarsko by mělo padnout v příštích dnech. Považujete české předsednictví za dobrého moderátora debaty, vzhledem k tomu, že Česko dlouho stálo za Orbánem?

Nejsem naivní, znám realitu různých politických aliancí v EU. V rovině našich společných institucí je však důležitá instituční odpovědnost a tady musím říct, že zkušenost s českým předsednictvím je vynikající. U řady témat sehráli roli skutečného nestranného vyjednávače a je to vidět na výsledcích. Věřím českému premiérovi i českým diplomatům, že tuto svoji roli splní do posledního dne předsednictví.

HN: Evropská komise navrhla vámi zmíněné zastropování ceny plynu, řada zemí ale návrh označila za vtip, protože strop je příliš vysoko. Plní komise svoji roli?

Role Evropské komise je předkládat návrhy ve prospěch členských států a mandát členských zemí je buď je přijmout, nebo odmítnout. Proto jsem komisi už od jara vyzýval, aby dala na stůl návrh na zastropování plynu. Ne jen záměry, ale skutečný legislativní návrh. To se teď konečně stalo, já to beru na vědomí a doufám, že se členské státy co nejrychleji shodnou. Stejně jako jsme rychle reagovali v případě covidu a nakoupili vakcíny, myslím, že i v případě energetické krize bychom měli být rychlejší. Měli bychom co nejdříve schválit společné nákupy plynu a cenový strop. Bavíme se o tom už řadu měsíců.

HN: Dlouhodobě se mluví o špatném vztahu mezi vámi a předsedkyní komise. Je to otázka odlišných osobností, nebo to víc souvisí s překryvem pravomocí mezi vámi a Ursulou von der Leyenovou?

Nesdílím vaši analýzu naší spolupráce. Naše vztahy jsou profesionální, při výkonu našich funkcí fungují velmi dobře. Pravda je, že v případě energetiky jsem komisi kritizoval. Ale nebylo to nic osobního. Jsem přesvědčený, že důvěryhodnost EU v očích veřejnosti bude posuzována také na základě naší odpovědi na energetickou krizi a v případě návrhu na cenový strop u plynu komise nebyla dost rychlá. V Evropě už pozorujeme odchody firem do jiných regionů kvůli cenám energií a my bychom měli využít všech nástrojů, abychom tomu zabránili. Udělat příliš málo příliš pozdě pro mě není řešení.