Platební společnost Visa zpracuje každý den po celém světě přes 700 milionů transakcí, z nichž část se stává terčem podvodných útoků. „Infrastruktura musí být schopná odrazit denně dva miliony útoků ze strany všech možných gangů. Bez peněz na inovace a nejlepší lidi by to zkolabovalo,“ líčí Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Česko, Slovensko a Maďarsko. V rozhovoru pro HN hovořil rovněž o rozvoji mobilních plateb, ale také o zaostávání Česka za západní Evropou v používání platebních karet.

Visa nyní rychle roste, když v počtu karet dohání konkurenční Mastercard. V objemech a počtu transakcí je už však podle Gajdoše jedničkou na trhu. Platební společnost Visa je generálním partnerem výzkumu Nejlepší banka a Nejlepší pojišťovna.

Společnost Visa je také celosvětový partner olympijských her. Chystáte v souvislosti s olympiádou nějakou marketingovou kampaň i v Česku?

Určitě ano. Budeme mít nejen globální kampaň, ale zároveň i lokální v Česku. Je skvělé, že  olympiáda bude po dlouhé době v Evropě. Paříž je nejen geograficky blízko, ale je blízká Česku i z pohledu rozvoje platebních systémů. Velmi se těšíme, že právě olympiáda ukáže koncovému zákazníkovi výhody bezhotovostních plateb. Je zaměřená na široké masy, což nám umožní také komunikovat naši službu Click to Pay (umožňuje platby v e-shopech – pozn. red.). Česko byla jednou z prvních zemí, která ji v Evropě spustila. Ve světě e-commerce chceme, aby platby byly stejně jednoduché jako platba mobilem v kamenném obchodě. Spotřebitel tak nebude muset zadávat číslo karty, její platnost a podobně.

Budete v rámci lokální kampaně dělat soutěže pro spotřebitele nebo obchodníky?

Přesně tak, chceme promovat bezhotovostní platby v rámci kampaní pro spotřebitele, ale také zvýšit využívání mobilních plateb v širší populaci. V současnosti je v Česku podíl plateb mobilem a hodinkami na celkovém počtu plateb kartou na úrovni 40 procent, což je nejvíce v Evropě. Chceme, aby to procento rostlo a mobilní platby začaly využívat i segmenty populace, které o to zatím neprojevily zájem.

Slibujete si od toho větší využívání karet Visa?

Nejen lepší využívání karet, ale také rozšíření přijímání karet v mikrosektoru malých a středních firem. Hlavně gastronomie má během olympijských her velký zájem o terminály, aby obsloužili lidi, kteří nemají hotovost. Když jedete například do Kašperských Hor, tak ne všude tam přijímají karty. Vidíme, když začneme s reklamou v televizi v duchu „zaplať kartou a získej benefit“, tak zájem těchto obchodníků, ale i živnostníků se zvýší. Ptají se, co by to znamenalo, kdyby kartu akceptovali.

Nyní se častěji objevují upozornění v obchodech, že platby kartou nepřijímají. Co je důvodem?

Úplně tomu nerozumím, proč v létě byla taková vlna, kdy obchodníci přestali přijímat platební karty. Poplatek za přijímání platební karty se pohybuje na úrovni jednoho až dvou procent z výše platby. Patříme mezi země, kde je poplatek jeden z nejnižších v Evropě.

Generální ředitel Air Bank Michal Strcula vyčíslil náklady na tři až 3,5 procenta, když se zahrnou i náklady na terminál…

Nevím, z čeho vycházel. Poplatek je samozřejmě individuální, ale z našich průzkumů vychází, že jeho výše je na úrovni jednoho až dvou procent. Z toho příjem pro Visa je okolo 0,18 procenta z výše útraty. Z pohledu poplatkové struktury jsme určitě nejvýhodnější schéma na trhu, což má dopad i na obchodníky, které platba Visa kartou vyjde levněji oproti ostatním kartám. Navíc průzkumy jasně ukazují, že obchodník, který přijímá platební kartu, tak může mít až o 12 procent vyšší tržby poté, co umožní bezhotovostní platby. Když někdo kartu nepřijímá, tak jednoduše zákazník jde do jiného obchodu. Přidaná hodnota nespočívá v tom, jestli zaplatím jedno nebo dvě procenta z platby, ale jak se mi zvýší tržby a zisk.

Jak platby kartou konkrétně pomohou firmám?

Vezměte si gastronomii, kde máte restauraci a potřebujete během oběda obsloužit určitý počet lidí. Když někdo platí kartou, tak je to sedmkrát rychlejší než při platbě hotovostí. Když jste restaurace, tak potřebujete obsluhovat lidi rychle, když je čas oběda a lidé z kanceláří vyjdou a potřebují se rychle najíst. Je tam však celá řada výhod, které si obchodníci možná ani neuvědomují. Když totiž přijímáte hotovost, tak to musí někdo přepočítat.

Letos k vám přešla Česká spořitelna a v minulých letech UniCredit Bank a Moneta Money Bank. Jste cenově agresivnější ve svých nabídkách pro banky než Mastercard?

Cenově určitě ne. Hlavně jsme zvětšili tým lidí, máme téměř 40 lidí. Pomyslný konkurenční boj je především na personální úrovni, jak kvalitní týmy jsou.

Nerozhodují se bankéři zejména na základě ceny?

Rozhodují se sice na základě ceny, ale ta nemůže být extrémně odlišná, protože jsme ve stejném byznysu. Rozhoduje to, jak plníte své závazky vůči bankám. To byl jeden z argumentů. Když se dohodneme na nějakém plnění, že se uskuteční marketingové kampaně, přijdete s novými produkty a službami na trh, tak to všechno dodržíme.

Co stojí za zvyšováním vašeho podílu na trhu? Jen plnění závazků vůči bankám?

Nejde jen o to. Máme produkty a služby lépe vyladěné na český trh, hodně lokalizujeme a dodáváme řešení, která od nás banky požadují. Vyslechneme si lokální požadavky a podle toho upravíme naše nabídky.

Jaký je rozdíl mezi českým a například francouzským uživatelem Visa karty?

Oproti francouzskému se zde víc soustřeďujeme na platby mobilem a na přechod lidí od hotovosti k platebním kartám. Máme například jiný program pro prémiový segment v Česku než ve Francii. Děláme kampaně s obchodníky, které se v jiných zemích nedělají. Při nich jsme spolupracovali například se společností Orlen, kdy při platbě naší kartou na benzince dostanou řidiči nějakou výhodu.

Konkurencí jsou však také platby z účtu na účet. Už letos chce s tímto řešením na český trh přijít Air Bank, ale v dalších letech i evropské banky. Bude to pro platební společnosti konkurence?

V tomto směru vítáme konkurenci. Jakákoliv forma platby, která nám pomůže digitalizovat společnost, je za nás dobrá. Soustředíme se na to, aby si koncový zákazník vybral nás.

Marcel Gajdoš (48)

Absolvoval Vysokou školu managementu v Trenčíně a Bratislavě. Ve Vise pracuje od roku 2006.

Nejprve působil v manažerských pozicích a v roce 2012 se stal generálním ředitelem pro Česko a Slovensko, od října 2020 je generálním ředitelem pro obě země a také Maďarsko.

V minulosti pracoval pro firmy jako UniBanka Slovakia nebo Wells Fargo v USA. Mezi jeho koníčky patří cyklistika a lyžování.

Platba z účtu na účet bude levnější než platební schéma…

Potom jde o to, co s tou službou dostáváte. Zprostředkovat platbu z jednoho místa do druhého není komplikované. U plateb kartou navíc dostáváte další výhody v podobě všech bezpečnostních prvků, rychlosti plateb nebo i to, že se na proběhlé platby můžete kdykoliv podívat. To je výhoda platebních karet.

To by mělo být ale i u plateb, které jdou přímo z účtu na účet.

Neuvidíte tam nutně obchodníka. Když zaplatíte kartou, tak uvidíte obchodníka, využíváte autentifikaci. Když se zneužije karta, tak víte přesně, co máte dělat. Když někam pošlete peníze z účtu, tak jakou máte záruku, že jste je poslal na správné místo? Nevíte ani, kam peníze posíláte, protože máte jen číslo účtu. Navíc kartou můžete platit na Amazonu, stejnou kartu pak použijete v zahraničí, ale běžné účty v různých zemích vzájemně propojené nejsou, takže nezaplatíte z jednoho účtu na druhý.

Zmínil jste, že Češi jsou evropskými lídry v mobilních platbách. Jaký bude další vývoj?

Očekávám, že nadpoloviční většina ze všech karetních transakcí bude realizovaná mobilem. Počet těchto transakcí se odvíjel od počtu lidí, kteří měli smartphone. Teď už ho má prakticky každý, takže jím může i platit. 

Které faktory ovlivnily rozmach mobilních plateb?

Jednoduchost těch plateb a zároveň bezpečnost. Vidíte transakci hned v mobilu. Pomáhá tomu i jednodušší finanční management, kdy dokážete zjistit, za co utrácíte a jak si stojíte v porovnání se skupinou lidí, která má podobný příjem.

V mobilních platbách jsme lídry, ale jak si stojíme ve využívání platebních karet ve srovnání se západní Evropou?

Podíl digitálních plateb ještě není v Česku na úrovni západní Evropy. V České republice jsou digitální platby někde na úrovni 40 procent, zbytek připadá na platby z běžného účtu a největší díl – možná 50 procent – připadá na hotovost. V Evropě je ten poměr přesně opačný, kdy digitální platby představují 60 procent ze všech transakcí.

V posledních letech si získala oblibu služba buy now, pay later, kdy se za zboží zaplatí až se zpožděním. Plánujete ji také nabízet?

Rozhodli jsme se, že klientům nabídneme službu buy now, pay later v rámci našich služeb. Už jsme se na to téma bavili s bankami. Na jiných evropských trzích je už ostatně spuštěná. S bankami zvažujeme i řešení, kdy by se poskytl úvěr na nákup zboží přes platební kartu. Banka by vám schválila úvěrový rámec a v obchodě byste si vygeneroval virtuální kartu, kterou byste zaplatil za zboží. Úvěr by se čerpal přímo přes kartu.