Trend se obrátil a objem hotovosti v ekonomice roste. Přední čeští bankéři vysvětlují proč

Během pandemie koronaviru došlo v Česku k masivnímu nárůstu bezhotovostních plateb. Důvodem bylo, že většina obchodů byla uzavřena a lidé nakupovali většinu zboží na internetu. Když pak došlo k částečnému rozvolnění a otevírání prodejen, začali lidé placení kartou po obchodnících vyžadovat mnohem víc. Podnikatelé v reakci na to pořizovali ve velkém platební terminály a podíl bezhotovostních plateb na celkových transakcích se neustále zvyšoval. V poslední době však došlo k zajímavému obratu. Data některých bank ukazují, že bankovek a mincí ve společnosti přibývá a hotovost tak zažívá svou malou renesanci.

Mimo jiné i to bylo tématem debaty HN s manažery z finančního sektoru. Pozvání přijali Igor Vida, předseda představenstva a generální ředitel Raiffeisenbank, Jitka Haubová, členka představenstva a provozní ředitelka Komerční banky, a Marcel Gajdoš, manažer společnosti Visa zodpovědný za Česko, Slovensko a Maďarsko. Debata se konala v návaznosti na výsledky posledního ročníku výzkumu Visa Nejlepší banka a Visa Nejlepší pojišťovna, kterou HN vyhlašovaly loni v listopadu již počtrnácté.

„Z počtu námi zpracovaných transakcí je vidět, že poměr mezi platbami kartou a hotovostí je zhruba 50 na 50. Zajímavé je, že objemy u obou druhů plateb meziročně rostou – u těch kartou plateb asi o pětinu, hotovost o 15 procent. Pozorujeme i nárůst počtu vkladů i výběrů,“ říká Haubová. 

Příklon k hotovosti podle ní Komerční banka sleduje zhruba rok. Tedy po vypuknutí války na Ukrajině, kdy lidé začali ve velkém vybírat peníze kvůli obavám z budoucího vývoje. „To je jev patrný v období každé krize nebo na prahu recese.“ S tím souhlasí i Vida: „Jde o důsledek války a napětí s ní spojeného. V dobách nejistot jde o přirozené lidské chování.“

Vida s Haubovou se dále shodují, že nárůst hotovosti naopak primárně nesouvisí se zrušením elektronické evidence tržeb (EET). „I když to část obchodníků k vrácení platebních terminálů mohlo motivovat, primárním spouštěčem to není,“ říká Haubová. 

Větší úbytek platebních terminálů, které obchodníci provozovatelům vracejí, se může v datech projevit až později. EET byla definitivně zrušena až počátkem ledna. Otázka ale je, jak moc budou vypovídající. Povinnost evidovat tržby elektronicky totiž nijak nesouvisela přímo s nutností vlastnit a využívat i platební terminál.

„V každém případě je ale zrušení EET chyba. Stát by se měl snažit o maximální transparentnost ve všech peněžních tocích a toho lze dosáhnout jen bezhotovostně,“ říká Vida. Podle Gajdoše pak není zrušení EET krokem, který by přispěl k potlačování šedé ekonomiky v zemi. „V ní skončí peníze, které by se vrátily občanům prostřednictvím investic do zdravotnictví, dopravní infrastruktury a obecně kvalitnějších služeb.“

Výsledky soutěže

Raiffeisenbank je letos mezi bankami nejlepší. Pojišťovnictví dominují ČSOB a Kooperativa

9. 1. 2024 ▪ 5 min. čtení

Že má hotovost na celkových transakcích stále větší podíl, potvrzují i čísla kartové společnosti Visa. Aktuálně jde o poměr zhruba 56 ku 44 ve prospěch bankovek a mincí. Nutno ovšem dodat, že za poslední tři roky podíl bezhotovostních plateb vyrostl opravdu výrazně, a to až o deset procentních bodů. Na takovém skoku musely kartové společnosti do vypuknutí pandemie pracovat takřka celou dekádu.  

 „Hotovost stále vede, ale ten propad se snižuje. V tomto směru jsme lídrem regionu střední Evropy. Za Západem ale pořád zaostáváme,“ říká Gajdoš. Ve Francii nebo Velké Británii je to asi 60 procent. A například v severských státech, jako je Švédsko, Norsko či Finsko, je podíl 90- až 95procentní.

Aby růst bezhotovostních plateb pokračoval, je podle Gajdoše klíčové další rozšiřování obchodních míst, kde se dá platit kartami na terminálech. Průměrný počet těchto přístrojů na akceptaci karet na 100 tisíc obyvatel je v zemích západní Evropy asi 30. V Česku je to přibližně 28.

Z rostoucího podílu bezhotovostních plateb ale profitují i banky. Šetří díky nim náklady, protože mohou většinu běžných peněžních transakcí přesunout do online prostředí. Tím se nejen snižuje počet poboček. Ale u stávajících se mění i jejich role, kdy se z nich stále více stávají jakási poradenská centra. Cílem je, aby do nich lidé chodili řešit spíše složitější a nejvýnosnější produkty a služby, jako jsou investice anebo hypotéky. „Dlouhodobou strategií banky je mít co nejhustší síť vkladomatů, protože tím snižujeme náklady. Běžné peněžní operace se nemusí dělat na pobočkách,“ říká Vida.

Debatu na téma budoucnost bank v Česku moderoval redaktor HN Marek Miler (vlevo). Po jeho levé ruce je Marcel Gajdoš (Visa), dále Jitka Haubová (Komerční banka) a Igor Vida (Raiffeisenbank).

Foto: Honza Mudra

Osekat výdaje lze ale podle Haubové i na provozu samotných bankomatů a vkladomatů. Jako příklad uvádí tzv. sdílenou bankomatovou síť, kterou Komerční banka spustila loni. Do projektu jsou zapojeny také Moneta, UniCredit Bank a AirBank. Klienti těchto domů mohou ze všech bankomatů, které tyto banky provozují, vybírat zdarma anebo si zobrazovat zůstatky. Primárním cílem je, aby se stroje, které se duplikují – například v řadě nákupních center, kde jich vedle sebe stojí hned několik –, dostaly do míst, kde jich je málo. Jde zejména o obce s méně než pěti tisíci obyvateli, kterých je v Česku přibližně šest tisíc.

Možná se to na první dojem nezdá, ale bankomaty jsou energeticky velmi náročné. „Jeden stroj má měsíční energetickou spotřebu přibližně jako jedna průměrná domácnost,“ říká Haubová. Důvodem je, že bankomat musí být v provozu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Je neustále připojen do online prostředí a musí se pravidelně technicky udržovat. V Česku jich je přibližně 5,5 tisíce a jeden z nich vyjde zhruba na 750 tisíc korun.  

Nevýhodou ovšem je, že do bankomatů, které jsou součástí sdílené sítě Komerční banky a dalších bank, se zatím nedá vkládat hotovost. Zřejmě i proto většina bank na trhu zatím čeká, zdali se to změní, a následně zváží, jestli se do projektu připojí také.