Zavřené ambulance, odklad operací. Lékaři začínají stávkovat. Jak se protest dotkne pacientů?

Přes šest tisíc nemocničních lékařů přestane tento pátek pracovat přesčasy. Jejich zástupci neuspěli na jednáních s ministerstvem zdravotnictví, kde požadovali změnu odměňování a omezení přesčasové práce. Jak se protestu přizpůsobí nemocnice? Do jaké míry ho v následujících týdnech pocítí pacienti? A jak situaci řešit do budoucna? HN přináší odpovědi na nejčastější otázky k tématu.

Jak bude vypadat situace v nemocnicích od začátku prosince?

Lékaři už dříve varovali, že od 1. prosince, kdy protest zdravotníků začne, dojde k omezení péče o pacienty. V praxi to bude znamenat, že bude ve službě méně lékařů zejména ve večerních a nočních hodinách. „Myslím, že už to pacienti pocítili teď,“ konstatuje Jan Přáda, viceprezident České lékařské komory (ČLK), který je jednou z hlavních tváří protestů. Některé nemocnice už podle něj zrušily nebo odložily desítky až stovky výkonů plánovaných na prosinec.

Personál bude namísto toho vypomáhat v takzvané akutní péči – tedy na pohotovostech nemocnic, kam například přichází lidé s vážnými úrazy či infarktem. Podle Přády přesto existuje možnost, že i v těchto akutních příjmech budou delší čekací doby než za běžného provozu.

Například v Nemocnici Jihlava se podle jejího ředitele Lukáše Veleva budou lékaři střídat na osmihodinových a dvanáctihodinových směnách. „Určitě musíme omezit klasické ambulance i plánované výkony, nemáme hlavně anesteziology. Dohoda byla, že se nebudou odkládat onkologičtí pacienti,“ říká ředitel nemocnice, v níž se do protestu zapojilo na 150 lékařů.

Kolik lékařů se do stávky celkem zapojí?

Podle lékařské komory se jich do stávky zapojí přes šest tisíc. Jde téměř o polovinu ze všech zhruba 13 tisíc lékařů, kteří slouží ve všech českých nemocnicích.

Co zdravotníci požadují?

Prvním impulzem k protestům byla schválená novela zákoníku práce, která od října umožnila zdvojnásobit počet legálních přesčasových hodin za rok na 832. Lékaři proti této plánované změně vystoupili a požadovali lepší pracovní podmínky a zvýšení základních platů, aby nebyly tolik závislé na výši odpracovaných přesčasů. Podle průzkumu ČLK průměrný český lékař v nemocnici stihne za jeden pracovní týden odsloužit i dvojnásobek hodin, tedy k 80.

Rozhovor

Odmítáme další přesčasy. Jestli s námi nebudou politici jednat, budou se odkládat operace

14. 9. 2023 ▪ 7 min. čtení

V čem už jim ministerstvo ustoupilo?

V průběhu října a listopadu se lékaři několikrát sešli se zástupci ministerstva zdravotnictví. Výsledkem jejich jednání byl návrat počtu legálních přesčasů pro lékaře zpět na původních 416 hodin. Zákoník také umožní ve výjimečných případech 24hodinový pobyt na pracovišti jako kombinaci směny a přesčasu, následovat ale musí nepřerušený den volna. Schválení úpravy ministerstvo očekává do konce prosince. „Staronová“ pravidla pak začnou platit od Nového roku.

Ještě na něco přistoupilo?

Na požadavky na změny ve vzdělávání lékařů – stěžovali si totiž na to, že je průběh stáží a další postup závislý právě na jejich ochotě sloužit přesčas. Nově budou mít zákonem dané volno před atestační zkouškou. Vznikne také kontaktní místo pro stížnosti lékařů na průběh jejich specializačního vzdělávání a státní nemocnice by také nově měly zavést funkci koordinátora pro tyto účely.

Na čem se lékaři s ministerstvem neshodnou?

V otázce změny platů. Lékaři navrhli navýšit základní odměnu všem zaměstnancům ve zdravotnictví. Ministerstvo nabídlo na jejich odměňování přidat 6,8 miliardy korun, později svou nabídku navýšilo na 8,5 miliardy. Také slíbilo zvýšit ve státních nemocnicích platy o pět procent.

Zástupci ČLK a odborů ale nabídku odmítli s tím, že by se navýšení netýkalo všech lékařů. Žádají proto navýšení základního platu na 1,5- až trojnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba 65 až 120 tisíc korun, a sjednocení odměn pro všechny nemocnice, nejen ty státní. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tento požadavek odmítl. Podle něj by takové navýšení přišlo státní rozpočet na desítky miliard ročně navíc.

Jednání tak skončilo na mrtvém bodě. „Za ministerstvo už jsme vyčerpali všechny možnosti a nemáme kam dále uhnout,“ řekl HN Válkův náměstek Václav Pláteník (KDU-ČSL). Dodal, že k možnosti navýšení platů se ještě odboráři sejdou ve čtvrtek s premiérem Petrem Fialou (ODS). 

Co se stane od Nového roku, pokud se lékaři nedohodnou?

Některé nemocnice zatím nevědí, jak budou fungovat od ledna. Služby totiž často budou plánovat už v polovině prosince, kdy ještě nebude nová podoba zákoníku práce platit. Například v jihlavské nemocnici budou mít lékaři od ledna nařízených 150 hodin přesčasů – víc hodin na celý rok ani zaměstnavatel nemůže ze zákona svým pracovníkům přikázat. „Do března tím snad zajistíme provoz, na který jsme zvyklí. Ale od března nastane problém,“ říká ředitel Velev.

Jak to řešit do budoucna?

Podle experta na zdravotnictví Pavla Vepřeka je načase začít se v českém zdravotnictví bavit o reorganizaci péče. Jedním z řešení by mohlo být zrušení některých oddělení v menších nemocnicích. S nutností proměny nemocnic souhlasí například i ředitel havířovské nemocnice Norbert Schellong. „Když si vezmu náš region, tak například pacient z Bohumína by musel dojíždět do Ostravy. Nemohli už bychom být tak rozmazlení, že máme všechnu péči ve svém městě.“

Chystá něco takového ministerstvo?

Ano. Připravit ale plán na nové fungování nemocnic potrvá podle náměstka Pláteníka dlouhou dobu. I proto, že je třeba pro to uskutečnit řadu jednání s vlastníky nemocnic – kromě státu to totiž jsou kraje, města, soukromé osoby, církev a armáda. Zároveň očekává, že zejména narazí při domluvě s komunálními politiky.

První kroky k lepší organizaci zdravotní péče však podle Pláteníka už ministerstvo podniklo. Cílem je podle něj přesměrovat více než 20 procent výkonů, které by se prováděly jen v určitých nemocnicích. Typicky by šlo o zákroky na slinivce či játrech. Dále chce také podle náměstka ministerstvo podporovat takzvanou jednodenní chirurgii, tedy motivovat například gynekologická zařízení, aby u některých zákroků netrvala na následné hospitalizaci.