Jsou lékaři elitáři? Fakulty zvažují, že budou učit mediky, jak pochopit „chudé“ pacienty

Třikrát týdně rybu, pětkrát denně ovoce – ideálně v biokvalitě – a v létě určitě k moři, to vám pomůže. Lékařské rady mnohdy nekorespondují s tím, kolik peněz má pacient aktuálně na účtu, a zůstanou tak zcela bez odezvy. Důvodem může být zázemí lékařů. Jak naznačila česká studie, drtivá většina z nich pochází z dobře zajištěných rodin, a mohou tak mít problémy chápat, jak žijí chudší lidé. Hypotézu má potvrdit rozsáhlý výzkum mezi mediky, který nastíní, jak problém řešit.

Ze studie, kterou si nechala zpracovat 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, vyplývá, že přes 90 procent respondentů pochází z dobře zajištěných rodin, přes 60 procent dokonce v dotazníku uvedlo, že je jejich materiální situace velmi dobrá.

„Ukázalo se, že spektrum studentů skutečně není srovnatelné s běžným sociálním spektrem populace, což potvrzuje hypotézu zahraničních studií, že by lékaři mohli mít problém s pochopením těch, kterým mají sloužit, tedy pacientů,“ uvádí proděkan pro studium a výuku 3. LF UK David Marx, který studii inicioval. Vycházel právě ze zahraničních studií, které přinesly podobné závěry a ukázaly na problém komunikace mezi lékařem a pacientem. 

„Když se někomu ekonomicky dobře daří, nerozumí prostředí, v němž žijí chudší lidé. Řada lékařských doporučení souvisí se stravou, ale lékaři přitom nevědí, jak to v těchto vrstvách chodí, jaké mají návyky a životní standard,“ dodává Marx.

Medicína očima studentů: obří tlak, deprese a prášky. Lékaři stres musí zvládat, brání se školy

11. 6. 2022 ▪ 4 min. čtení

Pilotní studie, které se zúčastnilo přes pět stovek studentů, by nyní měla posloužit jako podklad pro skutečný výzkum. „Navedla nás, jakým způsobem přeformulovat otázky, aby byl výzkum reprezentativnější. Nyní chceme oslovit i další lékařské fakulty, aby se společně s námi podílely na velkém výzkumu,“ popisuje Marx.

Kolik škol se nakonec zapojí, není zatím jasné. „Určitě to podpoříme, tak jako každou smysluplnou věc. Rád vycházím z dat a ověřených hypotéz,“ říká například děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. Martin Vokurka, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se chce nejdřív seznámit se studií a teprve pak se rozhodnout o případném zapojení do výzkumu.

„Obecně se samozřejmě smysluplným výzkumům nebráníme a podporujeme je,“ říká Vokurka s tím, že už nyní škola studenty učí komunikaci s pacientem i pochopení jeho situace. Nejsou sami – v posledních letech více škol přistupuje k výuce komunikace. Mnohé výzkumy totiž potvrdily, jak významný vliv to má na výsledek léčby. Další dokonce dokazují, že chování lékařů je stejně důležité jako medicínské schopnosti. 

Komunikace ale podle Marxe nestačí. Pokud by se současná hypotéza potvrdila, mělo by se podle něj vyučovat i to, jak může sociální zázemí pacientů ovlivnit možnosti léčby. A lékaři by pak měli k majetkovým poměrům více přihlížet. 

Kromě problémů s komunikací řeší lékařské fakulty v posledních letech i problém nadměrného stresu během studia. Portál Po medině zveřejnil před více než rokem průzkum, podle kterého extrémní stres zažívá přes 70 procent mediků a skoro 30 procent se jej snaží zvládat za pomoci alkoholu nebo prášků.

Množství učiva, špatná organizace, zbytečný stres od vyučujících i nadměrné očekávání od okolí i sebe samých, to jsou podle průzkumu aspekty, jež studentům nejčastěji způsobují psychické potíže. Od té doby se vedou debaty o zkvalitnění pedagogických dovedností učitelů. Ty by se do budoucna mohly promítnout i do akreditačních podmínek lékařských fakult.