V kanceláři má jako výzdobu starou tuzexovou barevnou televizi Sony, kterou si koupil v osmdesátých letech, nejčastěji ho potkáte v košili a svetru, protože nerad nosí oblek, a před novináři si dává pozor na každé slovo. Šéf České televize Hynek Chudárek přitom v téměř devítimiliardové organizaci není žádný nováček. Před svým nástupem do nejvyššího křesla vedl 13 let obchod, fungování televize zná do detailu a nemusel ani ztrácet čas pronikáním do nejvyšších pater. Sám pochází z mediálního byznysu, v devadesátých letech spoluvlastnil firmu na výrobu cédéček a spoluzakládal hudební stanici Óčko, kterou posléze koupila Mafra a on v ní zůstal jako šéf. 

Teď před ním stojí výzva, které tak hmatatelně nečelil žádný generální ředitel před ním v historii České televize. Nová vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení koncesionářských poplatků, které se u televize začaly v Československu platit v roce 1955. Strany koalice dlouhodobě tvrdí, že jsou zbytečnou finanční zátěží pro české domácnosti, a průběžně útočí na důvěryhodnost médií, včetně televize a rozhlasu. Obavy z plánovaného kroku vyjádřila už opozice i prezident Petr Pavel. 

Hynek Chudárek záměr vlády komentuje nyní poprvé ve velkém rozhovoru s HN. „Pro nás je financování formou televizních poplatků preferovanou, funkční a hlavně vyzkoušenou variantou. Očekávám dlouhá a úporná jednání a spoustu vysvětlování během celého letošního roku,“ uvedl Chudárek. 

Zároveň je opatrný s tvrzením, že by zamýšlené financování přes státní rozpočet automaticky muselo znamenat omezení nezávislosti České televize. „Navrhnu nové vládě a jmenovitě ministru kultury vznik společné pracovní skupiny v rámci této celospolečenské diskuse, která posoudí všechny okolnosti plánované změny,“ dodává s tím, že rozpočet by měl být garantovaný alespoň na čtyři roky dopředu podobně jako v Dánsku. Jinak by mohlo být ohroženo fungování televize včetně nových projektů, které má Chudárek v plánu: od investigativních a politických pořadů po pokračování silné autorské tvorby. Jaké další cíle si vytyčil, jak vychází s top českými byznysmeny a kam chce Českou televizi posunout?

Co říkáte na rozhodnutí koaliční rady nové vlády, že se zruší televizní poplatky?

Že se to dalo čekat, záměr zrušit televizní poplatky deklarovalo už programové prohlášení nové vlády. Pro nás je financování formou televizních poplatků preferovanou, funkční a hlavně vyzkoušenou variantou. Česká televize se finančně nadechla teprve nedávno, loni se po velmi dlouhé době více než 17 let zvýšila hodnota televizního poplatku o 15 Kč díky takzvané velké mediální novele. Právě na této pozitivní změně jsme pracovali v posledních několika letech. Nový zákon a s ním spojené Memorandum o naplňování veřejné služby byly pracně a složitě dojednané normy. Já nevidím důvod k další překotné změně. Ale pokud nová vláda nastaví financování veřejnoprávních médií tak, aby byl zajištěn transparentní a předvídatelný příjem pro kvalitní veřejnou službu, uměli bychom s tím zřejmě žít. V EU jsou různé modely financování veřejnoprávních médií. Ale předcházet by tomu měla velmi profesionální a neuspěchaná debata. Ve stejném duchu se koneckonců vyjádřil nově i prezident Petr Pavel.

Hynek Chudárek (64)

Od roku 1990 vedl společnost zabývající se výrobou CD a DVD nosičů. V roce 2002 zakládal a spoluvlastnil hudební televizi Óčko. Ve vedení zůstal i poté, co televizi v roce 2005 ovládla společnost Mafra. Do roku 2011 tam působil jako výkonný ředitel.

Do konkurzu na generálního ředitele České televize se poprvé přihlásil v roce 2009, kdy se dostal mezi pětici finalistů, a poté znovu v roce 2011, když radní dali přednost Petru Dvořákovi. Od roku 2012 byl obchodním ředitelem ČT.

Znamenala by tedy změna financování podle vás ohrožení nezávislosti ČT? 

Nutně ne. Nesouhlasím s tím, že by financování přes státní rozpočet znamenalo zestátnění České televize. Existují dobré příklady ze zahraničí, kde to funguje, a více než polovina televizí v Evropské vysílací unii je financována jinak než poplatky. Ale je třeba být při každé změně velmi opatrný. Známe i případy, kdy změna financování nezávislost veřejné služby ohrozila. Ale znovu opakuji, preferovanou variantu známe, je to ta současná. Očekávám dlouhá a úporná jednání a spoustu vysvětlování během celého letošního roku.  Pokud vláda deklaruje, že hodlá veřejnou službu a její nezávislost zachovat, nastavit nový systém znamená spoustu precizní práce na jeho vyladění. 

Takže je pro vás financování přes státní rozpočet přijatelné pod podmínkou dlouhodobých finančních garancí?

Ano. Pokud by došlo ke změně odsouhlasené parlamentem, tak musíme vyjednat ty nejlepší podmínky pro budoucnost České televize a Českého rozhlasu. Abychom mohli poskytovat veřejnou službu minimálně v rozsahu, který máme v současné době po navýšení poplatků.

Jak dlouhé by ty garance měly být?

Například v dánském modelu se uzavírá smlouva se státem na čtyři roky, kde se jasně stanoví podmínky a výše financování na toto období. U nás by to měly být minimálně rovněž čtyři roky, kratší cyklus nedává vzhledem k plánování a výrobě pořadů smysl. 

Co vás teď čeká? S kým budete jednat a co budete vysvětlovat?

Především musíme celé české společnosti znovu jasně vysvětlovat, proč mají veřejnoprávní média smysl a proč je dobré si je platit. My nejsme platforma jako Netflix, plníme ze zákona spoustu úkolů, které komerční televize nedělají. Mám na mysli sportovní vysílání, domácí dětský kanál, původní dramatickou tvorbu, plnohodnotné zpravodajství, vysílání pro menšiny, regionální vysílání a podobně. Jsme i součást kritické infrastruktury. Tak trochu něco jako hasiči, a ty si také platíme, i když právě nehoří.

A pokud jde o celou politickou reprezentaci, se kterou musíme intenzivně mluvit, je třeba jasně říci, že pokud chceme i nadále mít v televizi třeba olympiádu, jinou původní dramatickou tvorbu, než jsou detektivky, nebo když chceme české animované seriály pro děti, je v případě změny financování nutné na to České televizi přidělit odpovídající množství peněz, aby nebyl ohrožen současný rozsah poskytované veřejné služby. Komerční televize tohle nezajistí. Svědčí o tom sledovanost a hlavně spokojenost našich občanů – diváků. Udržet tyto diváky něco stojí.

 

Jak by zrušení poplatků mohlo probíhat technicky? Po uzavření kalendářního roku, nebo by stát financování převzal třeba z měsíce na měsíc? 

Televizní tvorbu nelze plánovat ze dne na den. Máme přijaté a Radou ČT odsouhlasené dlouhodobé plány a některé mezinárodní smlouvy uzavřené na mnoho let dopředu. V případě, že by změna byla realizována, znamená to zásadní revizi zákona a rovněž nedávno podepsaného memoranda, což bude běh na dlouhou trať. Proto navrhnu nové vládě a jmenovitě ministru kultury vznik společné pracovní skupiny v rámci této celospolečenské diskuse, která posoudí všechny okolnosti plánované změny. A jak říkám, my máme svou preferovanou variantu, ale umíme žít s čímkoli, co bude jasné, transparentní a dlouhodobě udržitelné.

Hynek Chudárek o koncesionářských poplatcích, zamýšlených investicích i nejbohatších Češích.
Hynek Chudárek o koncesionářských poplatcích, zamýšlených investicích i nejbohatších Češích.
Foto: Honza Mudra

Ministr kultury Oto Klempíř nedávno zmiňoval kompromisní variantu, ve které by některé skupiny lidí neplatily koncesionářské poplatky a chybějící peníze by doplácel státní rozpočet.

Mluvil jsem s panem ministrem poprvé na počátku ledna, seznámil jsem ho s fungováním České televize a představil mu výrobní úkol na další roky. A také jsem mu ukázal strukturu poplatků a věkových skupin, které je platí. A 47 procent z celkového výběru dnes platí lidé ve věku 65+. Takže představa, že se odpustí této věkové skupině poplatek, je pro Českou televizi likvidační. Nemohli bychom poskytovat veřejnou službu v rozsahu, jakém máme. Ale tato představa už je zřejmě passé.

Co na to pan ministr říkal?

Naše schůzka byla velmi pozitivní. Jak to bude dál, to se uvidí. Jak říkám, budeme dál jednat a vysvětlovat a mou prioritou je samozřejmě zachovat financování přes televizní poplatky. Opakuji, pro nás je klíčová stabilita a garance dlouhodobého financování. Tedy ne takového, které jde z roku na rok. Máme například nakoupena některá sportovní práva až do roku 2034 a také schválená dramatická tvorba je na tři roky, což znamená podepsané tříleté závazky financování. Plus máme z memoranda určenou povinnost investovat sedm procent ročně do technologií a nových studií. To vše jsme už začali připravovat a nedokážu si představit, že by objem prostředků v příštích letech najednou klesl.

V České televizi jste sice 14 let, ale na postu ředitele teprve několik měsíců. Co vás na nejvyšším místě překvapilo?

Naši instituci velmi dobře znám, ale některé věci jsou pro mě pochopitelně nové. Například některé detaily komunikace s Radou České televize nebo chod zpravodajství, k němuž jsem se nikdy nedostal blíž. Logicky, byl jsem obchodní ředitel. 

Role jste si rozdělili s Milanem Fridrichem, který odstoupil z volby, abyste mohl vyhrát. Jak vám spolupráce funguje?

S Milanem se vidíme téměř na denní bázi, je ředitel divize Program a digitální služby, což je pro obsah vysílání zásadní divize v České televizi – a spolupráce s Milanem je tedy pro mě klíčová. A děkuji za optání, funguje nám to dobře. 

Máte za sebou několik změn, tak je projděme postupně. Proč jste loni zeštíhlili management? 

Původní stav byl nefunkční. V top managementu bylo 19 lidí, dnes je jich o devět méně a jsme tak podstatně efektivnější. Všechny kolegy osobně znám, vejdeme se do jedné zasedačky, porady v takovém počtu dávají smysl a je to pružný funkční systém. Mám přímý kontakt s jednotlivými lidmi, kteří odpovídají za konkrétní úseky. 

Takže před touto změnou transparentní rozhodování nebylo? 

Říkám, že nebylo tak pružné a bylo zkostnatělé. Neřešil jsem netransparentnost, ale obecně efektivitu řízení a jasnější logiku struktury organizace, což se projevilo i slučováním některých divizí.

Jakých úspor jste dosáhli?

Jde o personální náklady, reálně skončilo několik manažerů na top úrovních a další úspory budou přicházet sloučením divizí Program a digitální služby a Obsah, což jsme uskutečnili od počátku letošního roku. Na hodnocení je tedy ještě brzy. 

Když ale vedení firmy dělá nějaké rozhodnutí s cílem uspořit, tak musí mít alespoň představu, jak toho chce dosáhnout. Jaký je tedy cíl úspor?

Primárně jsme se na změnu dívali provozně a personálně, jak budou nová žánrová centra vypadat, kdo v nich zůstane a kdo ne. A jak lidé a pracovní místa z těchto dvou divizí budou fúzovat. Konkrétní čísla úspor ještě říkat nechci, mám v plánu je nejprve sdělit členům Rady ČT.

Jak byste tu provozní změnu vysvětlil čtenářům?

Zjednodušili jsme způsob vzniku pořadů a odstranili jsme dvojkolejnost při rozhodování. Vzniklo tak šest žánrových center cílících na tvorbu pořadů podle jejich zaměření, v čele každého centra stojí šéfdramaturg. Například šéf dramatické tvorby tak už nebude vstupovat do plánů centra dokumentů nebo do dětské tvorby a naopak. Každé centrum je vedené odborníkem na daný žánr. Navíc dříve docházelo k dublování dramaturgů na straně vývoje a programu a občas měli rozdílný názor na jednu konkrétní věc, což nebylo dobře a blokovalo to schvalování i dokončování pořadů. I proto jsme upustili od producentského systému. Pro nový způsob výroby pořadů v rámci spolupráce s nezávislými producenty a nových forem jejich kofinancování již nebyl plně funkční a zavedení žánrových center se jeví vhodnější. Souvisí s tím i menší objem výroby, ke kterému jsme se zavázali v memorandu.

Výroba by měla být rychlejší?

edevším proces schvalování pořadů. Výrobu samotnou často urychlit nejde.

Letos hospodaříte s rozpočtem o jednu miliardu vyšším, celkem zhruba 8,5 miliardy korun. Do čeho jste nově získaný příjem nejvíce alokovali? 

Snažíme se maximálně posílit výrobní úkol, tedy výrobu nových pořadů, nicméně z necelé miliardy navíc dostává výrobní úkol zhruba třicet procent. Musíme se totiž zároveň vypořádat se zdraženými vstupy a vysokými náklady na mnoha frontách. Například jen odvody do fondu kultury z obchodního plnění daných novelou zákona jdou do stovek milionů korun.

Pokud hovoříte o rostoucích nákladech, počítáte sem také růst personálních nákladů v televizi? 

Náklady rostou ve všech oblastech, tu personální nevyjímaje. Musíte vzít jako fakt, že samotná televizní výroba a náklady s ní spojené je dána výrobním úkolem a přirozeně za ní jde velká část právě personálních nákladů. Realita je tedy taková, že do výroby půjde z navýšených financí ve finále mnohem více než oněch výše zmíněných 30 procent.

Kam tedy těch 250 až 300 milionů do výroby navíc konkrétně půjde?

Je to od sportu přes dramatickou tvorbu až po dětský kanál. Já měl v projektu navýšení dětské tvorby, což se podařilo. Dříve měla rozpočet zhruba 120 milionů korun, poté v covidu hodně klesla, a nyní se nám podařilo výdaje na ni vrátit. Vracíme se k animaci a večerníčkům, a to nejen proto, že nám to ukládá Memorandum o veřejné službě, ale protože to dělat chceme. Slíbil jsem velký dětský hraný seriál, který se bude letos kompletně vyvíjet a příští rok se začne natáčet. 

Něco jako Arabela?

Nedá se to úplně srovnávat, ale něco podobného (smích). Bude to zhruba deseti- až dvanáctidílný seriál pro děti a rodiče. 

Experti poukazují na to, že máte celkově ve vlastní tvorbě velké zpoždění a musíte kvůli tomu hodně reprízovat. 

Výše televizního poplatku se neměnila desítky let a kvůli inflaci se náš příjem stále snižoval. Neměli jsme adekvátní peníze na výrobu. Jakákoli vlastní tvorba, a obzvlášť ta dramatická, má cyklus vzniku kolem tří let. Možná dva a půl roku, když se hodně daří, od nápadu k vysílání. Takže my jsme první programovou radu na velkou dramatickou tvorbu mohli udělat až loni v květnu poté, co byly navýšeny poplatky. Schválily se na ní do výroby krásné a zajímavé projekty. Ty ale uvidíme nejdříve příští rok.

Jak se díváte na kritiku, že by veřejnoprávní médium nemělo vyrábět například StarDance. Chystáte v této oblasti nějaké změny?

Já jsem rád, že jsme loni uzavřeli zmiňované Memorandum o naplňování veřejné služby do roku 2030, které jasně říká, jak má vypadat naše produkce. A přistoupily na to i komerční televize. Proto jsem deklaroval, že budeme vyrábět „dramatiku“ přibližně v rozsahu, jaký byl doposud. To znamená, že zachováme premiérová okna na ČT1 na pondělí, pátek a neděli a zábavu budeme vysílat v sobotu. StarDance ale považuji za jasnou veřejnou službu podporující vztah k ušlechtilé aktivitě tance. Ne náhodou pochází její podoba z britské veřejnoprávní BBC. 

Zároveň vám stále trochu klesá podíl na celkově sledovanosti. Co s tím chcete dělat?

Obecně všechny televize ztrácejí diváky ve prospěch jiných forem elektronické komunikace. Jsme u nás poosmé lídr trhu, nejsledovanější televize, to je pro mě důležité.

Ale klesáte.

Debata se vždy točila o tom, jestli televize veřejné služby se má vůbec zabývat sledovaností a podílem na trhu. Já jsem přesvědčen o tom, že ano, protože televize, na kterou se nikdo nebude dívat, nemůže svou funkci plnit. Takže stále balancujeme ryze veřejnoprávní postoj a zpravodajství, které je pořád nejdůvěryhodnější v Česku, a vedle toho původní dramatickou tvorbu v nadstandartní kvalitě, kterou od nás divák očekává. A já jsem s naší sledovaností spokojený. 

Jaké novinky chystáte ve zpravodajství? 

Chystáme nový diskusní pořad o politice. Zatím o přesné podobě diskutujeme, ale vidíme po něm poptávku. Jedním z prvních kroků po mém nástupu do funkce bylo také zavedení ekonomické redakce a letos začneme vysílat další denní pořady, které budou souviset s ekonomikou. Včetně rozhovorů s experty.  

Zmiňoval jste i posílení investigativy, má vzniknout nový pořad. Bude podobný zrušené Stošedesátosmičce?

Ne, nebude to ani Stošedesátosmička, ani Reportéři. Bude to trochu něco jiného, také s týdenní periodicitou. Jsme zatím ve fázi vývoje, máme témata jednotlivých kauz, které budou odhalovány, ale zatím nemáme ještě definitivní název. V březnu bych chtěl mít na programové radě i dva pilotní díly pořadu a vysílání bychom chtěli zahájit v prvním pololetí 2026. Právě tento pořad je připravován v nově vzniklém žánrovém centru publicistiky.  

Investigativní pořady jsou v České televizi vždy pod silným tlakem politiků. Počítáte s nimi? 

Jistě, pokud bychom se na ně měli ohlížet, nevysílali bychom nic. Všechno, co pustíme ven, musíme mít samozřejmě podložené, zkontrolované, ověřené. To platí u všech výstupů, jiné to nebude ani v investigativě. Mimochodem, žádná jiná televize v České republice investigativní pořady nedělá. Komerční televize s tím skončily před léty.

Jak vnímáte debatu kolem Václava Moravce o tom, jestli zůstane, či nezůstane v České televizi?

Václav Moravec dělá dál pořady, které se ho týkají.  Vedení televize rozhodně o jeho odchodu neuvažuje. Není to naše přání. 

Chcete nějak obměnit moderátorskou řadu? 

Budeme například posilovat hlavní večerní Události o Terezu Kručinskou.

Jak vycházíte s Petrem Mrzenou, který do čela televize také kandidoval a při volbě se vymezil vůči Milanu Fridrichovi přes SMS některým radním? 

Já jsem si Petra Mrzenu vybral jako ředitele zpravodajství, což je zásadní divize. Takže jsem s ním v souladu. Nebudu se vyjadřovat k nějakým jeho SMS pro radní z doby volby. Neměl jsem s tím nic společného.

Budete nějak bojovat s dezinformacemi, ať už s těmi, které vycházejí na adresu České televize, nebo obecně v českém mediálním prostoru? 

Především České televize sama na sebe klade ty nejvyšší nároky důsledně ověřovat pravdivost vysílaných informací. A před rokem vznikl pořad De facto, který se zaměřuje na informace objevující se na internetu a na jejich správnou formu ověřování. Ve zpravodajství působí i tým lidí, který se na dezinformace přímo specializuje. Tito lidé jsou v kontaktu i s kolegy z BBC Verify, což je v rámci BBC přímo oddělení zaměřené na boj s dezinformacemi. ČT navíc podporuje rozsáhlým způsobem mediální gramotnost, a to napříč svými aktivitami. Nejedná se vždy jen o zpravodajství nebo publicistiku. Svoji velkou roli v této oblasti má podpora celé řady osvětových projektů a obrovský kus práce odvádí i ČT edu.

Pro vašeho předchůdce Jana Součka to bylo poměrně velké téma. 

On měl obecně úplně jiný přístup k mnoha věcem, včetně sociálních médií a komunikace. Ale sociální sítě samozřejmě vnímám, i když je v soukromí nepoužívám, ale patří k dnešním informačním zdrojům.

Jak budete přistupovat k YouTube kanálu? Hovořilo se o tom, že byste ho chtěli přiblížit mladé Generaci Z. 

Tato strategie vzniká, něco už se realizuje, ale musíme to posuzovat nejen z hlediska obsahu, ale i například z pohledu právního či technického. Není to tak jednoduché, jak to může vypadat.

Stojí podle vás tato generace vůbec o Českou televizi?

Jsme přesvědčeni že ano, jen jim musíme přizpůsobit nabídku. Tato generace je přece jen odlišná, sleduje rychlejší videa, úplně jiný styl pořadů. Nyní pro ně chystáme jeden seriál, zatím je ve fázi vývoje, chceme vyhovět jejich požadavkům. Navíc hodláme některé pořady přesunout jen na iVysílání, protože na televizi se tato generace tolik nedívá. Koncepci má na starosti Milan Fridrich a nyní ji připravuje. 

Mluvili jsme hodně o nutnosti úspor, přesto Česká televize svůj obsah komerčním IPTV operátorům, jako je například One Play nebo Vodafone TV, poskytuje zdarma. Komerční televize ho přitom zpoplatňují. Proč? A chystáte v tomto nějaké změny?

Pořád ještě platí regulační povinnost must-carry, podle které Česká televize musí poskytnout svůj obsah kabelovým a IPTV operátorům zdarma. Myšlenka je taková, že za koncesionářské poplatky bychom měli náš obsah divákům zpřístupnit i na jiných platformách tak, aby byl co nejdostupnější. Zatím tuto povinnost nikdo nechtěl měnit, a pokud téma někdo zvedne, můžeme o tom debatovat. Ale je jasné, že by se musel změnit zákon, takže to není úplně jednoduché.  

Zbývá vám ještě 20 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké má vztahy s nejbohatšími Čechy?
  • Co očekává od auditů o hospodaření ČT?
  • Kde chce posílit zahraniční zpravodaje?
  • Co chystá v dramatické tvorbě?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se