25 tisíc firem se musí během půlroku připravit na největší změnu v účtování elektřiny. Jinak hrozí, že budou platit zbytečně moc

Ještě nikdy nebyly podmínky tak příznivé. Respektive nikdy nebyly tak málo nepříznivé. Snaha prosadit rozsáhlou reformu tarifů v energetice se táhne už více než deset let a zatím vždy ztroskotala, ačkoliv mezi experty panuje shoda, že změna je nevyhnutelná. V minulosti narazila u obav politiků z reakcí voličů, protože u některých odběratelů může vést k růstu nákladů. Proti změně se tak vymezoval třeba expremiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) či bývalý ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Současná vláda si však nutnost zcela překopat způsob, jak se účtuje elektřina, stanovila jako jeden z cílů své Hospodářské strategie. A jedním z hlavních témat ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) je pak snížení cen elektřiny prostřednictvím regulované složky, která tvoří zhruba 40 procent celkové ceny elektřiny. A právě k tomu má přispět reforma tarifů, jejíž první fáze by po letech průtahů měla odstartovat v lednu.

„Ve finančním vyjádření změna tarifů přinese úsporu dvě až tři miliardy v regulovaných cenách ročně pro všechny odběratele,“ sčítá pro HN šéf Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Šefránek. Desítky miliard, které by se následně odrazily v koncových cenách, nebude třeba investovat.

První fáze změny se bude týkat odběratelů připojených na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Nejde tedy zatím o domácnosti ani malé podnikatele. Podle Šefránka se to dotkne 25 tisíc subjektů: vedle větších podniků odebírajících elektřinu jsou to také její výrobci či provozovatelé lokálních distribučních soustav a baterií. Celkem je sice v Česku šest milionů odběrných míst, na zmiňovaných 25 tisíc zákazníků však připadá více než polovina celkové spotřeby elektřiny.

Principy reformy jsou již hotové a ERÚ je detailně zveřejní v druhé polovině května. „Změny pro vysoké a velmi vysoké napětí zveřejníme v předstihu, aby všichni měli dostatek času se jim přizpůsobit,“ říká Šefránek. Co tedy firmy čeká?