Majitelé fotovoltaických elektráren z doby prvního solárního boomu v letech 2009 až 2010 už začínají řešit, co s nimi bude po konci garantovaných výkupních cen. Ty byly stanoveny na dvacet let a veřejné rozpočty stojí v souhrnu kolem 30 miliard korun ročně. Solárníkům tak do roku 2030 umožňují poměrně komfortní byznys.
Podle šéfa Solární asociace Jana Krčmáře část těchto vlastníků ani neví, že by se o konec zmíněné garance měli začít zajímat. Někteří navíc až nyní zjišťují, že existují záporné ceny elektřiny, které i na ně kolem roku 2030 dopadnou. K poklesům do záporných hodnot přitom dochází právě v době, kdy solární zdroje vyrábějí nejvíc. Ti, kteří mají garantovanou výkupní cenu, za elektřinu dostanou zaplaceno stejně, ať už ji do sítě pošlou kdykoliv.
Elektrárny z období prvního solárního boomu mají dohromady instalovaný výkon kolem 2,1 gigawattu (GW). To přibližně odpovídá celé Jaderné elektrárně Temelín. Co s tímto výkonem po roce 2030 bude, přitom není jasné. Část majitelů těchto zdrojů svůj byznys ukončí. Otázka je, jak velká.
Co se dočtete dál
- Jaké jsou možnosti dalšího života fotovoltaiky bez garantované výkupní ceny.
- Na co si mají majitelé solárních elektráren dát podle odborníků pozor.
- Co se starými solárními panely.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.










