Jak nakopnout Česko podle poradců vlády: pospojovat obce a umožnit důchodovým fondům investovat do silnic

Podle ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské, jež je členkou NERV i poradního týmu premiéra, se dají prorůstová doporučení shrnout do pěti základních kategorií: trh práce, vzdělání, efektivní státní správa, bydlení a investice.

„Nejsou to úkoly pro následující rok či dva. Jde většinou o systémové strategické úkoly, které by měly vlastně prosazovat a vzít si zasvé i následující vlády,“ říká Horská. Současně by podle ní navrhovaná opatření neměla zatěžovat státní rozpočet nebo mít takzvaný multiplikační efekt, neboli že se každá investovaná koruna v budoucnu několikanásobně vrátí.

Jedním z doporučení proto je, aby se lépe využívaly peníze z penzijních fondů, do nichž si lidé ukládají peníze na stáří a stát jim měsíčně přispívá. V nich mají lidé našetřeno kolem 600 miliard korun. Vesměs se jedná o  takzvané transformované fondy, které investují zejména do bezpečných státních dluhopisů.

Experti přitom soudí, že by se mohly stát významnými investory například do infrastruktury nebo start-upů. „Dostávají od státu 17 miliard korun ročně jako podporu, a přitom nepomáhají ani k zajištění lidí na stáří, ani nejsou významnými investory,“ míní sociolog a člen NERV Daniel Prokop.

Možnost využít peníze, které si lidé s podporou státu nastřádali na důchod, zmínil také ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v rozhovoru pro HN v souvislosti se stavbou vysokorychlostních tratí: „Směřujeme k usnadnění zapojení soukromých finančních zdrojů, tedy například i dosud nevyužitých prostředků penzijních fondů.“ Peníze by si stát mohl vypůjčit na investice a postupně by je vracel s úrokem.

Investiční expert Petr Žabža potvrzuje, že úlohou penzijních fondů je investovat, a myšlenka umožnit jim to do dlouhodobých dopravních projektů je namístě. Připomíná však, že penzijní fondy jsou místo, kam si lidé odkládají prostředky s vidinou jejich čerpání v okamžiku odchodu do důchodu. A musí proto nabízet vysokou míru bezpečí a zachování jejich hodnoty.

„Částečně uvolnit investiční možnosti penzijních fondů je určitě téma, ale rozhodně by se neměly změnit na hedgeové fondy (neregulované fondy s rizikovými investicemi – pozn. red.) s dlouhým horizontem,“ varuje Žabža. 

Takovou rizikovou investicí ale financování výstavby dálnic či železnic není. „V západních zemích je běžné, že penzijní fondy investují do budování infrastruktury,“ říká Jan Brázda, expert na takzvané PPP projekty z poradenské společnosti PwC. Podle něj fondy mohou vyčlenit na tyto investice jen část svých prostředků. Výhodou podle Brázdy je dlouhodobost a relativně nízká rizikovost dopravních projektů.

„A také to, že smlouvy u těchto investic obsahují inflační doložky, takže investor dostává výnos vždy vyšší než je inflace. To u státních dluhopisů není,“ vysvětluje Brázda s tím, že i proto třeba kanadské nebo americké fondy dlouhodobě vynášejí víc než ty české.

Další výhodou, pokud by české fondy měly možnost investovat do výstavby tuzemské infrastruktury, je odpadnutí kurzového rizika. Fond může nyní například nakoupit německé státní dluhopisy, případné posílení koruny k euru ale sníží hodnotu výnosu.

Více kamene, méně exekucí. Ekonomové chystají pro vládu balíček, jak nastartovat Česko

13. 9. 2023 ▪ 4 min. čtení

Prokop s Horskou upozorňují také na to, že pro hospodářský růst bude potřeba i změna fungování samospráv. V Česku je 6258 obcí, čímž se řadí na páté místo mezi státy Evropské unie. Většina zemí má výrazně nižší počet. „Tisícovky obcí v Česku vedou k neefektivnímu řízení v řadě oblastí: vzdělání, zdravotní, sociální,“ líčí problémy mnoha malých radnic Prokop.

Zároveň poukazuje na to, že obce a kraje mají na svých účtech 480 miliard korun, které nedokážou pořádně využít. Prostředky jsou v praxi rozděleny mezi spoustu malých obcí, které ale nemají dost peněz na nákladnější projekty a zároveň kvůli své velikosti nedosáhnou na velké úvěry.

Řešením podle Prokopa je pospojovat tyto malé obecní pokladny a zvýšit tak jejich šance například na získání úvěru na společnou investiční akci. Stejně tak mohou ušetřit například na společném nákupu energií. 

O možném slučování obcí už se vede debata například mezi členy vládního hnutí STAN, kteří se rekrutují právě ze zvolených zastupitelů nebo starostů. Poukazují na to, že pokud by se obce chtěly spojit, aby například získaly větší úvěrové možnosti nebo se mohly pouštět do větších projektů, musí se vše dít zcela na bázi dobrovolnosti, a nikoliv nařízením „shora“.

„Jsem odpůrce násilného slučování obcí. Pokud zrušíme obce do 200 obyvatel, kterých je zhruba 1400, ušetříme sice na platech zastupitelů asi půl miliardy, ale to neřeší provozní výdaje obcí,“ říká poslanec Lukáš Vlček (STAN).

Dalším z bodů, které členové poradního sboru doporučují vládě, je rozhýbání trhu práce. Ten považuje Horská za „úzké hrdlo“ české ekonomiky. Pro nastartování ekonomiky je proto podle NERV nutné trh práce změnit. Je důležité umožnit zaměstnancům i zaměstnavatelům například pružně reagovat na vlastní potřeby. Obě strany by měly mít snazší možnost ukončit vzájemnou spolupráci. 

„Je také potřeba rozhýbat zaměstnanost žen,“ míní Horská a dodává, že v domácnostech je 80 tisíc lidí, kteří by se rádi zapojili do práce, ale nemohou třeba kvůli rodinným povinnostem. „Jsou ochotni nastoupit do práce do 14 dnů, ale potřebovali by například nějaké úpravy pracovního režimu.“

Další členové NERV připomínají, že nevyužité pracovní síly jsou také mezi lidmi, kteří se vrací z vězení nebo na ně dolehla exekuce. Buď o ně není na trhu práce zájem, nebo se uchylují do takzvané šedé zóny, kde se vyplácejí peníze na ruku, a tak na ně exekutor nemůže. „Na trhu práce přicházíme o spoustu lidí tím, že je máme v exekucích,“ líčí Prokop.

Členové vlády se k návrhům zatím odmítli vyjádřit. „V současné době analyzujeme a zpracováváme návrhy opatření NERV. Finální seznam následně zveřejníme jako celek,“ uvádí pouze mluvčí vlády Václav Smolka.

S přispěním Milana Mikulky