Když se mění vláda, začne se debatovat, jestli přežije v čele elektrárenské firmy ČEZ, ovládané ze 70 procent státem, její ředitel. Tím je Daniel Beneš a nastupující vláda pětikoalice bude už jeho čtvrtá. Jestli zůstane i tentokrát, prý neřeší. Kdyby ho akcionáři nechtěli, bude to respektovat.

S novým kabinetem má k jednání každopádně hned několik témat. Chtěl by udělat transformaci firmy, která se v minulosti odložila, vysvětlit si, co bude pro Česko i firmu znamenat Green Deal, a také dotáhnout tendr na dodavatele stavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Možnost, aby šlo Česko místo tendru spíš cestou přímé mezivládní dohody se zemí jednoho z uchazečů, jako to udělalo Polsko, vládě určitě nedoporučí. „Nemyslím si, že by to vedlo k nejlepším podmínkám,“ řekl HN Daniel Beneš.

Rozhovor poskytl v minulých dnech, tedy ještě před úterním zásahem policie v budově ČEZ. Podle vyjádření mluvčího firmy Ladislava Kříže policii zajímala kancelář jednoho zaměstnance, a to v souvislosti s vyšetřováním někoho jiného, mimo ČEZ.  

HN: V minulých dnech jste podepsal spolu s více než třicítkou byznysmenů výzvu ke druhé transformaci, která žádá změnu ekonomiky, včetně energetiky. ČEZ řídíte deset let, proč zrovna teď vyzývat ke změně? Proč jste neinicioval něco takového za vlády Andreje Babiše?

Začalo se o tom diskutovat už v létě ve skupině lidí, kteří se vzájemně znají, a postupně se dospělo k nějakému detailu. Nemá to žádný politický rozměr. Ale samozřejmě, když vzniká nová vláda, proč to nepoložit na stůl jako možné vodítko, co dělat. Nejsem ale ani první, ani hlavní iniciátor, pokud vím, je to pan Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy, Martin Wichterle a Martin Vohánka. My ostatní jsme se k tomu přidali později v diskusích. 

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele a pro vás ho někdo z nich odemknul.

Staňte se předplatitelem i vy a stejným způsobem budete moci odemykat placené články pro své přátele. Navíc získáte i řadu dalších výhod. Předplatit za 40 Kč.

Pokračovat na článek

HN: Promarnilo Česko minulé roky? 

 Vždycky když se podíváte zpátky, dá se něco udělat líp nebo dřív. Naše výzva však není o tom, že se něco promarnilo, ale mobilizovat společnost do budoucnosti, aby Česko bylo úspěšné.  

HN: Není logické, že tu transformaci měla zahájit vláda v čele s podnikatelem, tedy Andrejem Babišem, a dalším podnikatelem v čele ministerstva průmyslu – Karlem Havlíčkem? 

 Z věcného pohledu současná vláda řadu věcí udělala dobře, některé ne. Tak je to vždycky.   

HN: Můžete říct alespoň jeden příklad, co bylo dobré a co ne? 

Podstatná věc je, jak se vyvinuly veřejné finance. To je problém. Ale byla tu pandemie, kterou jsme nikdy předtím nezažili. 

HN: Když před osmi lety nastupoval Andrej Babiš do čela ministerstva financí, které je váš hlavní akcionář, bylo na stole možné rozdělení ČEZ. Nakonec to ale Babiš odmítl. Byla to chyba, nebo to bylo dobře?  

O rozdělení ČEZ se nikdy nejednalo, byla to vnitřní transformace společnosti, aby ta struktura byla srozumitelná pro investory, ratingové agentury, banky. Transformaci udělaly i ostatní energetické společnosti v Evropě. Myslím, že je škoda, že se vnitřní transformace v letech 2017, 2018 neudělala. Protože pak do toho vstoupil ještě větší tlak na udržitelnost, přechod k uhlíkové neutralitě a oddělení čistých aktiv od těch ne úplně čistých. Tehdy k tomu ale nebyla vůle politiků. Můžeme se o tom bavit s novou vládou, ale je to předčasné. 

HN: Takže transformaci ČEZ znovu otevřete?  

Stejně nás k tomu dotlačí investoři a hlavně banky. ČEZ bude muset něco udělat, aby byl do budoucna úspěšný a byl schopen si zajistit dostatek úvěrů. Takže budeme se o tom chtít bavit s novou vládou.  

Daniel Beneš (51)

Narodil se v Havířově. Vystudoval Fakultu strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Před tím, než v roce 2004 spojil svoji kariéru s ČEZ, působil jako ředitel firmy TCHAS, která obchodovala s palivy. 

 

V ČEZ nejdříve řídil úsek nákupů, od roku 2006 byl ředitelem jedné z divizí a místopředsedou představenstva, od roku 2007 pak výkonným ředitelem. 

 

V roce 2011 povýšil na post generálního ředitele a předsedy představenstva ČEZ.

HN: Půjde zjednodušeně o rozdělení ČEZ na uhelnou a neuhelnou část? 

Není to o rozdělení ČEZ. Je to o vnitřní transformaci. 

HN: To znamená, že by vznikl nějaký holding – matka a více dceřiných firem? 

Je to předčasné. Musíme se o tom nejdříve bavit s akcionáři. 

HN: Ve výzvě ke druhé transformaci říkáte, že se musí evropský Green Deal změnit na Real Deal. Co je v něm konkrétně nereálné?  

Abych to upřesnil, tak Green Deal je už schválený a teď se bavíme o návrzích prováděcích směrnic, které byly zveřejněny v červenci. Balíček obsahuje především těch 13 důležitých a má název Fit for 55. Nejdůležitější pro nás je revize směrnice obchodování s emisními povolenkami, pak o množství obnovitelných zdrojů a třetí je o zvýšení energetické účinnosti. Nemůžeme říct, že je něco špatně. Naléhavost udělat něco s klimatem, aby se nezrychlovalo globální oteplování, je jasná. Ale když si přečtete Fit for 55, tak to je několik tisíc stran dokumentů a nikde v nich nejsou žádné dopadové studie. Co to bude znamenat pro Česko? Nebo jaký to bude mít dopad třeba na ocelářství? Nic tam není. Takže je potřeba se autorů ptát – jak víte, že to povede k žádaným výsledkům a že nás to po cestě nezabije? Jestliže to nevíte, tak to prostě není žádný plán, ale ideologie. A to je málo.  

HN: A podle vás nás to zabije?   

Já to právě nevím, a než se tou cestou vydám, tak bych to chtěl vědět. Není rozumné, abych skočil ze skály a pak teprve přemýšlel, jak jsem vysoko a jestli padám do vody nebo na skálu. 

HN: Co tedy chcete dělat?  

Na Svazu průmyslu jsme si dělali analýzu, kolik tady má být obnovitelných zdrojů, kolik povolenek a tak dále. A odhadem nám z toho vyšlo, že to nepovede k redukci 55 procent emisí, ale 65 procent. Takže bychom rádi věděli, kdo se plete. Jestli my, nebo Evropská komise. 

HN: Je ten plán tedy moc rychlý? 

Nám to tak přijde. Navíc náklady budou dramatické. Podle toho, jak to vypadá, mají třeba energetické úspory stát Česko za deset let 1200 až 1700 miliard korun. Další stovky miliard má stát OZE (obnovitelné zdroje energie). Třeba je to dobře, ale nemáme studii, jestli je to reálné.  

HN: Sám ČEZ nicméně už Green Deal tak trochu přijal. V polovině roku jste schválili plán, že do roku 2050 dosáhnete uhlíkové neutrality. To je reálné?  

Máme dva milníky, rok 2025 a 2030. Do té doby chceme snížit emise CO2 o dalších 40 procent a do roku 2050 na nulu. Vyřadíme uhelné elektrárny, hodně spoléháme na obnovitelné zdroje. Jedna část naší strategie je, že jich chceme do roku 2025 postavit 1500 megawattů a šest tisíc megawattů do roku 2030. Ale není to jen o emisích, je to i o dalších znečišťujících látkách, využívání vody ve firmě a další opatřeních.  

HN: Šéfka jaderného úřadu Dana Drábová říká, že OZE nejsou v současné chvíli řešení jako náhrada za uhlí, protože jsou moc drahé a nespolehlivé. Vy to vidíte jinak?  

To je složité. Podstatné je, že naší povinností je zajistit dost energie pro všechny v Česku. K tomu slouží energetická koncepce, protože se musíme dívat, jaká je bilance. Tedy kolik energie spotřebujeme a kolik jsme schopni vyrobit. Teď, za 10, 20 nebo 30 let. A vedle toho se dívat, co tedy můžeme vypnout a čím to nahradíme. Jestli tu máme přírodní podmínky pro OZE a jaká je reálná kapacita pro jádro. Mně osobně z toho, když si to takhle všechno poskládám, vychází, že pokud chceme být energeticky soběstační, a já si myslím, že je to jediná správná cesta, tak musíme mít vyvážené diverzifikované portfolio zdrojů. Nedá se prostě říct, že nás spasí jádro nebo že nás spasí plyn nebo OZE. Jediná cesta je od všeho něco.   

HN: Ještě se vrátím k otázce, jestli je reálné postavit šest tisíc megawattů zelených zdrojů, tedy trojnásobek výkonu jaderného Temelína. Je? 

Jistě je to ambiciózní. Ale teď už jsme přihlásili přes dvacet projektů do první výzvy Modernizačního fondu, tak uvidíme. Chceme kombinovat výstavbu fotovoltaik na střechách, na brownfieldech, na nebonitní půdě. 

HN: Klíčové je nejen, aby elektřiny bylo dost, ale aby byla i cenově dostupná. Teď všichni vidíme, že stačí málo a řada lidí má problém účty za elektřinu zaplatit. Kde vidíte největší důvody zdražování? 

Ceny elektřiny rostly posledních pět let, ale fakt je, že výrazně se posunuly až za poslední rok. Důvodem je na prvním místě cena plynu, na druhém cena povolenek. Cena elektřiny na trhu vzrostla od začátku roku zhruba z 50 eur za megawatthodinu na 170 eur, a když jsme si dělali analýzy, vyšlo nám, že na tom zdražení má z více než 50 procent podíl plyn, asi z 25 procent povolenka a zbytek je daný nárůstem poptávky a ostatními faktory. 

HN: Jak se bude vyvíjet dál cena elektřiny? Zůstane takhle vysoko?  

Odhady vývoje ceny na příští tři roky ukazují klesající trend. Měla by klesat cena plynu a díky tomu i elektřiny. Problém odhadů je, že tu Rusko umí zahýbat s cenou plynu tak, že zahýbe celou Evropou, takže se dá čekat, že to udělá i podruhé nebo potřetí. Takže z dlouhodobého hlediska, čím víc v energetickém mixu bude jiných zdrojů než plynových a bude víc OZE, tak bude cena také klesat. Jsem přesvědčený, že za deset let bude elektřina levnější, než je teď.   

HN: Jestliže Rusko umí zahýbat cenou elektřiny v celé Evropě, neukazuje to na děravost konceptu volného trhu, kdy jsou lidé na elektřině závislí a nemohou takovým výkyvům čelit?  

Ta nynější situace ukázala, že pokud chce mít Česko odolnost vůči těmto věcem, tak musíme mít dobrý energetický mix. Když to hodně zjednoduším, směřujeme do budoucna k energetice založené na OZE a jaderných zdrojích, protože ty nebudou tak závislé na povolenkách a na dodávkách plynu. Plynové elektrárny mohou být jako doplněk na dobu, kdy se vypne uhlí.  

HN: Situaci u nás zkomplikovalo nejen globální zdražování energií, ale i pád obřího dodavatele Bohemia Energy. Teď jsou lidé odkázáni na vysoké ceny dodavatelů poslední instance (DPI). Tím je i ČEZ. Najednou mají platit desetitisícové zálohy, teď to narychlo Energetický regulační úřad zastropoval. Jsou pravidla DPI nastavena špatně? 

Mechanismus DPI funguje dobře. Problém je v tom, že skončil jeden z největších dodavatelů téměř s milionem zákazníků, který se nechoval zodpovědně vzhledem ke své velikosti, a to v době rekordních cen elektřiny a plynu. Já vám ale garantuji, že na cenách v režimu DPI nikdo nezbohatne, my z toho teď neprofitujeme. 

HN: Co se stane, až ČEZ doúčtuje lidem ty nižší, zastropované zálohy? Spousta z nich na to nebude mít. Řešíte to nějak?   

K nám doputovalo asi 370 tisíc zákazníků a my všem říkáme, odejděte z režimu DPI, z toho 250 tisíc už v něm není. Nevýhoda DPI je, že se cena počítá zrovna z šesti měsíců, které jsou zimní sezona a je to nejdražší. Je to bezprecedentní situace, kolegové z ČEZ Prodej proto mají připravený pro zákazníky systém splátek.  

HN: Na jak dlouho?  

Jak bude potřeba. 

HN: Nezaspal stát v ochraně spotřebitelů u tak klíčové komodity, jako je elektřina? Měla by se regulace energetického trhu podle vás změnit?  

Myslím, že si nikdo nedokázal představit, že ze dne na den lehne tak velká firma jako Bohemia Energy. A nikdo z vlády také nepotřeboval dvanáct let vědět, co je DPI. Tahle situace samozřejmě nabádá k úvaze, jestli by se pravidla regulace a kompetence Energetického regulačního úřadu neměly změnit. Když v 90. letech padlo několik bank, tak se zavedla přísnější regulace a bankovní dohled. Je to všude na světě, čím víc problémů, tím víc poučení do budoucna. Jistě by se nemělo dít, že někdo spekuluje na vývoj ceny elektřiny a předstírá svým zákazníkům, že jsou ochráněni a mají fixovanou cenu. Tedy obchodník spekuluje na jejich riziko za jejich zády. ERÚ by měl výhledově umět vidět, kolik má elektřiny nakoupeno, jak má postavené smlouvy. Podle mě teď regulační úřad dostatečné kompetence nemá a mělo by se to změnit.   

HN: Mluvil jste o tom, že Rusko zahýbalo přes plyn celou Evropou. Změnil jste v důsledku toho názor na ruské energetické firmy? Byl jste zastánce toho, aby se ruská státní společnost účastnila tendru na stavbu jaderného bloku Dukovan. 

Podle mě je mít jadernou elektrárnu od kohokoliv výrazně bezpečnější než být závislý na dovozu plynu. Můj názor nebyl, že mají Rusové vyhrát, ale že v transparentním tendru pěti uchazečů, včetně ruského, máme šanci dostat lepší podmínky. Tento pohled nemám důvod měnit, i teď jsem přesvědčený, že pět zájemců o tendr by bylo lepších než tři. Na druhou stranu respektuji vůli politiků. A já těm argumentům, že Rusku nejde v energetice jen o ceny, ale i o geopolitiku, rozumím.  

HN: Do konce listopadu mají tři zbylí uchazeči, tedy firmy z Francie, USA a Jižní Korey, odevzdat vyplněný bezpečnostní dotazník. Na jeho základě pak dostanou pozvánku do tendru. Zatím máte jeden, od francouzské firmy EdF. Až dostanete i ostatní, co bude potom?  

Odpovědi uchazečů pošleme bezpečnostní skupině ministerstva vnitra, aby to bezpečnostní složky prošly, zda je vše v pořádku a nic je v odpovědích nezaskočilo. Přes ministerstvo průmyslu nám pak resort sdělí, že můžeme jít do ostré části tendru, tedy že firmy od nás dostanou kompletní zadávací dokumentaci.  

HN: Budete s ostrou částí, fakticky se spuštěním tendru, čekat na novou vládu? 

Abychom zahájili tendr v předvečer nové vlády, by bylo asi dost divné. Takže ano. Několik týdnů prodlení nehraje žádnou roli, připravujeme to celé už deset let.  

HN: Budoucí ministr průmyslu a obchodu Věslav Michalik řekl, že by se s tendrem mělo ještě počkat. Že by se měla zvážit možnost spojit projekt výstavby bloku v Dukovanech s projektem v Polsku, kde má mezivládní dohodu na stavbu šesti reaktorů americký Westinghouse. Nebo s Francouzi. Možnost udělat místo tendru mezivládní dohodu napřímo by zvážila podle svých slov i Dana Drábová. Jak se na to díváte vy?  

Je to věc vlády. Ale za sebe jí určitě nebudu doporučovat, aby se dělala mezivládní dohoda s kýmkoliv bez soutěže. Nemyslím si, že by to vedlo k nejlepším podmínkám. Na druhou stranu, když někoho vysoutěžíme, tak potom se zemí uchazeče udělat nad rámec mezivládní dohodu, to mi přijde rozumné. Jinak jasně, Američané říkají, udělejte to přímo s námi, ale to je logické. Každý ze zájemců o zakázku o sobě říká, že je nejlepší.

HN: Se změnou vlády se často mění manažeři státních a polostátních firem. Myslíte si, že v čele ČEZ zůstanete?  

Ve firmě jsem 17 let, z toho deset let na nejvyšší manažerské pozici. Razím zásadu, že práci musím dělat tak, aby většina akcionářů byla přesvědčena, že ji dělám dobře. Pokud by si to nemysleli, pak bych to respektoval. 

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace