Slibovali Městský okruh, rozšíření tramvajových linek, dostupnější bydlení i transparentní politiku. Podle opozičních politiků se ale současné pražské koalici nic z toho nepodařilo a Praha je mrtvá a nerozvíjí se. Odborníci, které HN oslovily, to ale tak černě nevidí. Oceňují vznik Pražské developerské společnosti, rozvoj MHD, zahájení stavby metra D i nekomplikovanou opravu Barrandovského mostu. Minus ale koalici dávají za to, že některé sliby zůstaly jen na papíře.

„Když jsme nastupovali, nebyla připravena jediná velká investiční akce nad miliardu a žádná neměla stavební povolení. My za toto volební období rozjeli akce za 20 miliard a připravili za dalších třicet,“ říká náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Svým nástupcům prý předávají například vypsanou soutěž na stavbu druhé části metra D za 25 miliard korun a finišují zakázku na rekonstrukci další části čističky za šest miliard.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Dědictví po předchůdcích

Při pohledu na volební programy a především rozhovory lídrů se zdá, že v Praze není větší problém než doprava a zejména cyklisté. Prakticky žádný z lídrů opozičních stran neopomene zmínit například zbytečné cyklopruhy, které by zrušil. Nebo to, že město za doby vlády Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu nezačalo žádnou velkou dopravní stavbu. A jen vytváří chaos nekoordinovanými opravami v automobily přeplněném městě, ve kterém není ani kde zaparkovat.

Podle bývalého děkana Fakulty dopravní ČVUT a také exministra dopravy Petra Moose ale současné vedení dělá v dopravě jen to, co mu dovoluje stav, ve kterém město převzalo. Zanedbaná údržba či chybějící P + R parkoviště jsou podle něj dědictvím po předchozích vládcích Prahy. „Zdědili stav, kdy se opravy v Praze zanedbávaly, a oni začali opravovat,“ říká.

A nejde prý tvrdit, že současní vládci metropole vytvářejí v dopravě chaos. Příkladem je podle něj oprava Barrandovského mostu, kdy oproti všeobecnému očekávání dopravní tepna nezkolabovala.

„Je to pro mě velmi příjemným překvapením. Za koordinaci, která tam probíhá, musím Prahu pochválit,“ konstatoval Moos.

Není přitom pravda, že vedení Prahy za primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) nic nového v dopravě nepostavilo. Žádná větší dopravní stavba, která by byla vidět – vyjma metra D –, zatím sice nezačala, nicméně předloni byla otevřena nová Trojská lávka a začala stavba nového mostu pro pěší mezi Karlínem a Holešovicemi. Byl již také vysoutěžen zhotovitel nového Dvoreckého mostu a začíná dvoumiliardová rekonstrukce Libeňského mostu.

Podle Moose to není málo. „Získat stavební povolení a pozemky není v Praze jednoduchá věc,“ vysvětluje. Příkladem je podle něj pokračování tunelu Blanka, pro něž město na jaře dokončilo podklady pro územní rozhodnutí. Za minulých vedení magistrátu sice vznikaly různé studie, ale reálné kroky nezačaly. „Konečně Městský okruh získává v plánech reálnou podobu. To je úspěch,“ uvedl Moos.

Cyklisté a cyklopruhy jsou jedním z hlavních témat voleb podle expertů zejména proto, že se cyklistická opatření dělají v místech, kde jsou vidět. „Dokud se dělaly cyklostezky, které nebyly vidět, byly na předměstí a nic nezabíraly, nebyl s tím problém,“ říká dopravní expert AutoMatu Vratislav Filler. Podle něj ale není možné, aby se stále jen preferovali automobilisté. Zvláště když počet lidí dopravujících se například na kole stoupá.

„Aby města lépe fungovala, je potřeba mít lepší podmínky pro chodce, cyklisty, veřejnou dopravu. A protože město není nafukovací, musí se sáhnout do dopravního modu, který zabírá nejvíce místa,“ konstatuje Filler.

Téma cyklopruhů omezujících řidiče je podle Fillera zveličováno i kvůli skladbě těch, kdo reprezentují automobilisty. Drtivá většina lidí v metropoli se totiž dopravuje jinak než auty a v devíti z deseti aut je pouze řidič a žádný spolucestující. „Auty jezdí vlivní lidé, bohatší a jsou také potom více slyšet,“ říká s tím, že proto se téma tolik dostává do veřejného prostoru.

Bydlení jako kámen úrazu

Slíbit Pražanům dostupnější bydlení je už taková letitá tradice. Zatím ale téměř vždy zůstalo jen u slibů a ani současné magistrátní formaci se nepodařilo dostupnost bydlení zlepšit. I když se za poslední čtyři roky vydalo povolení ke stavbě většího množství bytů než v předchozích obdobích, na ceně bydlení se to pozitivně neprojevilo.

Odborníci i přesto tvrdí, že ve vztahu k bydlení se koalice činila a připravila půdu pro budoucí rozvoj. Oceňují zejména založení Pražské developerské společnosti, která se bude zabývat přípravou městských bytových projektů a rozvojem městských pozemků. Podobné organizace fungují v Mnichově i Hamburku, pomáhají zastavovat nevzhledné brownfieldy.

„To je skvělý počin, nejzásadnější. Praha zahájila přípravu už deseti projektů, což sice není zatím mnoho, důležité ale je, že se začalo,“ říká třeba architekt Petr Lešek, který se zajímá o veřejný prostor. Oceňuje to i Tomáš Hoření Samec, sociolog bydlení z Akademie věd ČR, který zároveň chválí založení Městské nájemní agentury, která propojuje soukromé majitele bytů a domácnosti v bytové nouzi.

Zároveň ale upozorňuje, že třeba s takzvaným Baugruppe, tedy spolkovým bydlením, město téměř nepohnulo. Nepodařilo se takovou stavbu realizovat ani v pilotním projektu. Samec také kritizuje, že se nerozjela výstavba dostupného bydlení ve spolupráci se soukromým sektorem, která tak dobře funguje třeba ve Vídni.

Připomíná také, že představy některých stran, že ceny bytů srazí jen jejich masivní výstavba, jsou liché. „Podle námi dostupných dat a modelů to má na vývoj cen bytů marginální dopad, a to i proto, že většinu z nich si koupí velcí či malí investoři a mimo jiné zdraží stavební materiály kvůli nedostatku surovin,“ potvrzuje jeho kolega z Akademie věd, socioekonom Martin Lux. Proto je důležité hlavně vlastnictví bytů diverzifikovat.

Architekt Lešek oceňuje péči o veřejný prostor, i když by si po čtyřech letech představoval výraznější výsledky. „Smetanovo nábřeží bylo upraveno v hodně kompromisní variantě kvůli odporu Prahy 1. Došlo k úpravě Mariánského náměstí, upravily se nějaké tramvajové zastávky, ale unesený z toho nejsem,“ vypočítává Lešek.

Co se v Praze ještě povedlo:

- rozšíření mobilního signálu v metru

- rekonstrukce Výstaviště a zahájení opravy vyhořelého Průmyslového paláce

- odstranění velkoplošných reklam z domů

- soutěž na novou filharmonii na Vltavské

Transparentnost s organizovanou skupinou za zády

Jedním z hlavních hesel Pirátů je dlouhodobě boj proti korupci a transparentnost. Jenže ani v tom nemohou slavit velký úspěch. Nepodařilo se jim třeba zprůhlednit fungování městských společností, jako je Dopravní podnik Praha, Pražská plynárenská nebo Pražská energetika. Právě v dopravním podniku došlo začátkem června k odhalení korupční kauzy, které dali vyšetřovatelé název Dozimetr. Podezírají v ní skupinu politiků, manažerů i lobbistů z ovlivňování veřejných zakázek i chodu firmy.

Piráti tvrdí, že jedním z důvodů, proč k machinacím mohlo dojít, je chybějící protikorupční systém. Jeho zavedení proběhne u většiny městských společností až na konci letošního roku, koalice už implementaci řeší téměř dva roky. Piráti se také snaží prosadit vzorové smlouvy u městských firem, ani to se ale zatím nepodařilo. Narážejí na odpor koaličních partnerů.

Podle Transparency International je hodnocení koalice z pohledu transparentnosti velmi složité právě kvůli tomu, jak široká koalice je.

„Kauza Dozimetr jasně ukazuje, že Praha stále nedokázala nastavit mechanismy předcházející korupčním praktikám a rizikům v rámci městských společností. Snaha o nynější změny je sice správná, ale přichází příliš pozdě,“ říká David Kotora z Transparency International.