Kdo pracuje v důchodovém věku a zároveň pobírá důchod, nebude muset platit důchodové pojištění. To nyní odpovídá 6,5 procenta ze mzdy. Naopak by se mu už ale za přesluhování nenavyšoval důchod jako doposud. Navrhuje to ministerstvo práce v rámci důchodové reformy. Její finální verzi chce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit koncem února na vládě.

„Chceme se podívat na pracovní motivaci lidí v důchodovém věku. Nemají prakticky žádné ocenění za to, že ještě zůstávají na trhu práce,“ uvádí k tomu ministr. Zatímco dnes se za rok přesluhování dotyčnému zvedne důchod v průměru o 80 korun, díky osvobození od sociálního pojistného by měl průměrně vydělávající důchodce o 1500 až 2000 korun měsíčně víc. 

Podle Jurečky by to pomohlo udržet seniory déle v zaměstnání. „Že neskončí ze dne na den v práci, ale postupně – třeba dva tři roky – si budou svůj pracovní úvazek snižovat. Odhadujeme, že by to mohlo být v řádech desítek tisíc seniorů,“ říká pro HN ministr. 

Těch, kteří pobírají starobní důchod a zároveň pracují, je dnes podle dat jeho resortu 270 tisíc. Podle interních materiálů ministerstva, které mají HN k dispozici, by přitom opatření vyšlo státní kasu na nevybraném pojistném až na 4,5 miliardy korun ročně. „Ve středním a dlouhodobém horizontu to bude rozpočtově neutrální,“ dodává Jurečka. Stát by totiž podle něj naopak ušetřil tím, že těmto lidem nebude navyšovat důchod za přesloužené roky.

Ekonomové se na potřebě podpory pracujících seniorů shodují, pochybují ovšem, zda bude sleva fungovat v souladu s očekáváním. „Je otázka, jak velká část lidí na to zareaguje a o kolik by pak pracovali déle,“ zamýšlí se například ekonom Filip Pertold z akademického pracoviště IDEA CERGE-EI. Podle něj by bylo pro stát nejvýhodnější, kdyby člověk během práce zároveň nepobíral důchod.

„Pracující důchodci by určitě být podporováni měli. Nevím, jestli jsou slevy nutně ta cesta a zda to bude mít efekt, který to má mít. Chybí tam analýza, kolik lidí to na trhu práce udrží a bude díky ní pracovat déle,“ přidává se ekonom a člen NERV Petr Janský. 

Upozorňuje, že slevu na pojistném za vybrané skupiny lidí včetně důchodců, tentokrát ovšem pro zaměstnavatele, zavedlo ministerstvo před rokem na částečné úvazky. A podle Janského zatím chybí vyhodnocení, jestli skutečně zafungovala – tedy zda jsou firmy ochotnější částečné úvazky nabízet. 

Ocenění státem za to, že pracující senior platí pojistné v plné výši, dnes není nijak velké. Důchod se mu navyšuje jen o 0,4 procenta vyměřovacího základu za každý odpracovaný rok. Počítá se přitom pouze celý, jen za jeho části není na zvýšení důchodu nárok. „Pracující penzista se státu extra vyplatí – platí odvody jako zaměstnanec a k důchodu se mu dnes téměř nic nepřidá,“ říká důchodový poradce z webu Důchodsprávně.cz Martin Kocourek. Podle něj by pracující důchodci ocenili spíš větší navýšení penze.  

To se zatím děje jen u seniorů, kteří v důchodovém věku pracují a pobírání penze odkládají. Navyšování je v tom případě patnáctkrát rychlejší, tedy o šest procent vyměřovacího základu za každý rok. To je odhadem patnáct set korun. Pro tuto skupinu se nic měnit nebude. 

Osvobození od pojistného by se podle interního materiálu nevztahovalo na současné pracující důchodce. Zřejmě by se tak týkalo jen těch, kteří po účinnosti novinky důchod teprve pobírat začnou, případně na ty, kteří penzi berou a teprve se vrátí do zaměstnání. Části sociálního pojištění, kterou platí zaměstnavatel, se přitom úprava nijak nedotkne – firma bude i nadále za důchodce pracujícího na plný úvazek odvádět 24,8 procenta ze mzdy.  

Koaliční poslanci Jurečkův plán podporují. „Odpuštění sociálního pojištění pro pracující důchodce určitě představuje silnější motivaci než navyšování důchodu, které je obvykle ve velmi malých částkách,“ říká  důchodový expert STAN Viktor Vojtko. A podobně hovoří i Olga Richterová z Pirátů. 

Naopak podle opoziční poslankyně a místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové se sleva mine účinkem – hrozí prý totiž, že zaměstnavatel o výši slevy poníží seniorovi mzdu. „Nelze nijak zajistit, aby neodvedené pojistné skutečně navýšilo příjem pracujícího důchodce. Naopak důchodový systém by o příslušnou sumu spolehlivě přišel. Přínos by tak zůstal pouze pro zaměstnavatele, pro které by bylo zaměstnávání důchodců levnější,“ domnívá se. 

Bonus by opatření mělo mít pro Českou správu sociálního zabezpečení. Její úředníci dnes totiž musí kvůli přesluhování každoročně přepočítat a vyřídit 80 tisíc žádostí o navýšení penze. Výsledek zdlouhavého správního řízení je pak nový důchodový výměr vyšší o pouhé desetikoruny.

Chystaná komplexnější vládní důchodová reforma má přinést řadu zásadních změn, které mají státu ušetřit nejméně desítky miliard korun ročně. Zahrnuje především zvyšování důchodového věku a pomalejší růst nově přiznávaných důchodů, ale také částečné nahrazení výchovného fiktivním vyměřovacím základem nebo zavedení dobrovolného sdílení vyměřovacích základů manželů. 

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.