Nejsou to ani tři měsíce, kdy premiér Petr Fiala (ODS) odvrátil kolaps nemocniční péče tím, že lékařům přidal na mzdy skoro deset miliard korun. Vládě ale pod rukama začíná růst další problém: tentokrát se ozývají ambulantní specialisté. Tvrdí, že peníze, které získali nemocniční lékaři, premiér „sebral“ jim, mluví o podfinancování a nejisté budoucnosti. Po státu chtějí téměř čtyři miliardy korun.
Aby se člověk dostal na alergologii, diabetologii nebo pneumologii, musí se mnohdy obrnit trpělivostí. Výjimečné nejsou ani půlroční čekací lhůty. A podle ambulantních specialistů bude hůř. Za pár let zmizí čtvrtina specializovaných odborníků a někteří lékaři se tak stanou úplně nedostupní. Důvod? Podle Sdružení ambulantních specialistů je to věk: necelá polovina specialistů už má nárok na důchod a mladí se o ambulance nezajímají. „Je to i tím, že jsme podfinancováni a to se projevuje v naší konkurenceschopnosti. Například když sháníme zdravotní sestru, každý nás přeplatí,“ říká předseda sdružení Zorjan Jojko.
A situace se podle něj stále zhoršuje: úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví na letošní rok, která určuje, kolik peněz lékaři za jednotlivé úkony dostanou, jim přiřkla nedostatečnou sumu.
„Ukázalo se, že jsme z hlediska meziročního navýšení nejpostiženější segment. Tak jsme se sešli se zdravotními pojišťovnami a do konce prosince minulého roku jsme vedli jednání o možnosti zlepšení našich úhrad proti původnímu návrhu ministerstva. Šlo to dobře do chvíle, než nám premiér sebral peníze a naše jednání tím z významné části zhatil,“ tvrdí Jojko s tím, že do té doby jim pojišťovna slibovala i tříprocentní nárůst. Poté, co VZP premiér nařídil, že musí ze svých úspor dát peníze na dohodu s nemocničními lékaři, zastavilo se jednání na jednoprocentním nárůstu, protože pojišťovna prostředky musela najít v rámci svého rozpočtu.
Pojišťovna ale tvrzení ambulantních specialistů odmítá. „Dohoda neměla žádný vliv na výsledky jednání se zástupci ambulantních specialistů,“ uvedl stručně na dotaz HN ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Svaz zdravotních pojišťoven tvrdí, že další pojišťovny možnost zvýšit platby nemají. „U většiny zdravotních pojišťoven prostor pro neplánované nárůsty úhrad nebyl,“ říká prezident svazu Ladislav Friedrich.
Dodává ale, že ambulantní specialisté odešli při rozdělování peněz na letošní rok skutečně s menším balíkem než ostatní. „Při celkovém meziročním nárůstu úhrad o 8,6 procenta byla pro ambulantní specializovanou péči nastavena úhrada s nárůstem 4,6 procenta. Spolu s navýšením od VZP již celkové navýšení úhrad v segmentu lůžkové péče dosáhne za rok 2024 deset procent,“ dodává Friedrich.
Ambulantní specialisté proto požadují, aby jejich úhrady vzrostly alespoň o jednotky procent. To při téměř třiceti miliardách, které do systému putují, představuje zhruba 3,4 až 4 miliardy korun. „To jsou peníze, které nám kvůli inflaci chybí a které nejsme schopni dohnat nějakým šetřením, racionalizací provozu,“ dodává Jojko. Pokud se do dvou měsíců nic nepohne, chystají zatím nespecifikované protesty.
Zároveň požaduje, aby ministerstvo zdravotnictví změnilo i systém vzdělávání. „Aby medici i mladí lékaři měli přesnější představu, co naše práce obnáší a byli na ni více připraveni. A i třeba motivováni se pro ni rozhodnout. To dnes, myslím, úplně chybí,“ dodává s tím, že vzdělání by mělo probíhat i na úrovni okresních nemocnic, ne jen v akreditovaných pracovištích, protože lékaři pak zůstávají ve velkých městech a nemají tendence odcházet do regionů do ambulancí. „Což je špatně pro celý systém, protože ten by měl motivovat k tomu, aby se vše, co lze, léčilo ambulantně. Je to totiž levnější než pobyt v nemocnici,“ dodává ještě.
I když podle Jojka ministerstvo zdravotnictví reagovalo na oznámené protesty „vlažně“, resort tvrdí, že je připraven jednat. „Segment je pro ministerstvo zdravotnictví klíčový a rozhodně je nutné o bodech jednat a následně přijmout kroky, které musí reflektovat požadavky pacientů. Bylo přislíbeno společné jednání s premiérem, a najít shodu nad termínem vyžaduje více času,“ říká mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Česká republika má podle dat OECD nadprůměrné množství ambulantních specialistů: na tisíc obyvatel vychází 1,5 specialisty, v sousedním Německu je to 0,9 a ve Švýcarsku 0,6. I proto se dlouhodobě vedou debaty, že by mohli více pravomocí získat praktičtí lékaři a část specialistů by tak klidně mohla skončit.
Snažil se o to například někdejší ministr Adam Vojtěch, k určitému rozvolnění došlo a praktičtí lékaři dnes mohou předepisovat například některé léky na cukrovku, které dříve nemohli. Stále je zde ale podle nich prostor pro další rozšíření pravomocí, které by uvolnilo ambulantním specialistům ruce. „Pokud bychom pacienty posílali ve větší míře k praktikům, jen by se péče o ně prodražila, péče ambulantních specialistů je totiž levnější,“ namítá Jojko.
